Návrat na titulní stránku

číslo 6 / 2007

Jak to slyší


Kateřina Veselovská, studentka

Tantalova muka - dar nikoliv danajský

První tři ze zamýšlených čtyřiadvaceti dílů mytologického seriálu Achájové (Zrození bohů, Tantalova muka a Námluvy Pelopovy) zachycují prvotní spor lýdijského krále Tantala s bohy a jeho následky až po závod Pelopa s Oinomaiem. Téma je to nosné, leč posluchačsky poněkud náročné. Zpřítomnění antiky zahrnuje několik problematických aspektů, z nichž nejpodstatnějším se jeví míra poučenosti diváka či posluchače.

Cyklus má v podtitulu přídomek „rodinný“. Dramaturgie zvolila inscenační klíč, který skutečně nabízí zážitek ze hry posluchačům každého věku - nepředpokládá ani nevylučuje znalost mýtu. Režijní koncepce je založena především na neustálém toku energie, který vtáhne do příběhu i posluchače antikou zcela netknuté. Režisér Aleš Vrzák se snaží především o opodstatnění starověkých mýtů ve spojitosti s dnešní dobou. Sází tedy na obecně platné přesahy mýtu, především „boj chaosu a řádu, který nikdy neskončil a nikdy neskončí“.

Dalším úskalím inscenování antické mytologie jsou vzájemně provázané, leč spletité dějové linie. Příslovečnou Ariadninu nit nahrazuje rámcová koncepce příběhu. Spočívá ve vyprávění starce Dadúcha (skvělý Ilja Racek), který sedí se svým posluchačem na břehu moře, symbolu věčné obnovy, a vrací se k osudu Tantala a jeho rodu. Vedralovo pojetí se neodchyluje od původního mytologického syžetu: Tantalos chtěl vyzkoušet vševědoucnost bohů tím, že jim na hostině předložil maso svého syna Pelopa. Byl za to uvržen do podsvětí, kde trpěl trojími mukami. Oživený Pelops později zápasil s Oinomaiem o jeho dceru Hippodamii. Na tuto stručnou osnovu je ovšem navázáno množství odboček (příběh Brotea atd.), které děj „zahušťují“ a komplikují. I přesto se podařilo zachovat srozumitelnost základního příběhu.

V jednotlivých peripetiích je kladen důraz na detail v práci se stereoefektem a zvukem vůbec. Můžeme tak slyšet každé šplouchnutí moře, každý zvuk meče při souboji. Působivé jsou zejména scény závodu spřežení Pelopa a Oinomaia, navozující atmosféru Kakojannisových filmů ze šedesátých let - v některých pasážích inscenace je ostatně použita hudba z filmu Řek Zorba. Nebezpečí nepřehlednosti zde bylo překonáno i výběrem herců a jejich režijním vedením. Hlasy jsou snadno rozlišitelné, velká jména české činohry dokáží zahrát a barevně odstínit také mnoho různých poloh v rámci jediné postavy. Autenticky, ale ne vulgárně vyznívají i místa interpretačně choulostivá (např. znásilňování Hippodamie otcem).

Výrazová pestrost vyniká především díky Vladimíru Franzovi. Ten obohatil scénickou hudbu mimo jiné o chór, odkazující na původní inscenace antických her. Chór zde plní tradiční funkci „komentátora děje“, zároveň ale přispívá ke zvýšení napětí inscenace. Jeho vstupy jsou založeny na principu středověkých madrigalových písní. Soubor Ars Brunensis Chorus byl využit i v dalších úryvcích, efektivně navozujících například atmosféru podsvětí.

Ač by se mohlo zdát, že realizace „antického cyklu“ představuje Prokrustovo lože rozhlasové dramaturgie, inscenační tým Českého rozhlasu se s touto tematikou vyrovnal se ctí. Tantalův rod je v rámci cyklu antických rozhlasových her jistě slibným začátkem. Ať už je intence tohoto „rozhlasového velkofilmu“ výchovná či pouze zábavná, má šanci uspět u posluchačů všech generací. Každý si tak může tantalská muka užít po svém.

Publikovaný text vznikl v semináři rozhlasové kritiky, pořádaném katedrou divadelní vědy FF UK Praha. Stejně jako předchozí příspěvek rubriky Elévové rozhlasové kritiky, jenž vyšel v TR č. 2/2007, je věnován trojdílné hře Jana Vedrala Tantalův rod. Hru, kterou ČRo 2 - Praha vysílá o sobotách 10., 17. a 24. února, režíroval Aleš Vrzák a hudbu k ní zkomponoval Vladimír Franz. Osoby a obsazení: Lukáš Hlavica (posluchač, Poseidon), Ilja Racek (Dadúchos), Ivan Trojan (Pelops), Ivan Řezáč (Tantalos) Vilma Cibulková (Niobé), Miroslav Táborský (Broteas), Kryštof Hádek (Apollón) Magdaléna Borová (Hippodamia), Pavel Rímský (Áres), Ladislav Frej (Oinomaos), Martin Zahálka (Myrtilos), Rudolf Kvíz (hlas).