Zpět na titulní stránku

číslo 32

Zpět na titulní stránku

vyšlo 31. 7. 2006

Nalaďte si


MUSICA ANTIQUA

Čtvrtek 10. srpna, Český rozhlas 3 - Vltava, 21.20

Z barytonu učinil kníže Esterházy módní nástroj

Baryton je smyčcový nástroj, který konstrukčně patří do rodiny gambových nástrojůKdyž se řekne baryton, každému se vybaví mužský hlas střední polohy nebo žesťový nástroj - eufonium. Jenže baryton je také smyčcový hudební nástroj a ten už zná jen málokdo. Hraje na něj jen několik umělců a byla dlouhá období, kdy se na něj vůbec zapomnělo. Zato v době baroka byl nástrojem módním, zvláště ve šlechtických kruzích. Miloval ho totiž „nádherymilovný“ kníže Mikuláš Esterházy, naučil se na něj hrát a zasloužil se i o to, že pro tento nezvyklý nástroj vznikl poměrně velký počet skladeb. Hra na baryton vyžaduje značné mistrovství. Je to smyčcový nástroj, který konstrukčně patří do rodiny gambových nástrojů - je vlastně typem basové gamby a pravděpodobně výslednicí vývoje anglické lyrové violy a později violy bastardy. Nejstarší zprávy o hře na baryton jsou z Anglie počátku 17. století. Baryton je komplikovaný nástroj. Hraje se na něj houslovým smyčcem na horních 6 až 7 střevových strunách a zároveň se drnká palcem levé ruky na kovové - dříve mosazné nebo ocelové - struny, natažené vedle hmatníku mezi nožkami kobylky a přes speciální nízkou podélnou kobylku před struníkem až ke spodní hraně nástroje, kde jsou pevněny. Těch doprovodných strun býval různý počet - nejvíce 27. Většinou se na ně drnkal bas, ale důležité bylo vytváření souznějících - alikvotních tónů. To dává zvuku nástroje charakteristickou barvu. Leopold Mozart ji ve své Violinschule z roku 1756 přirovnal ke „zvuku čmeláka nebo tichému bzučení včely“. Bez nadsázky je možné tvrdit, že bez záliby knížete Mikuláše Esterházyho by nevznikl tak bohatý barytonový repertoár. Kníže měl ovšem pro pěstování své záliby ideální podmínky. V nově vybudovaném zámku na uherském břehu Neziderského jezera, který dal postavit podle vzoru Versailles, byly dva koncertní sály, divadlo, několik komorních sálů a především hudební soubor, kapela vedená Josefem Haydnem. Členové této kapely museli s knížetem na baryton hrát dua, tria i větší skladby, ve kterých nesměl chybět barytonový part. A protože takových skladeb bylo tehdy málo, museli pro baryton i komponovat. Největší počet skladeb pro baryton napsal Josef Haydn (celkem 175 divertiment, duet, trií, sonát, kasací i koncertů), ale naléhání knížete vyhověli i Antonín Kraft, Aloysius Luigi Tomasini, Josef Burgsteiner a Anton Neumann. Jejich skladby uslyšíte v podání německých umělců a polského Baryton tria.

LUDMILA VRKOČOVÁ