číslo 51

vyšlo 12. 12. 2005

Televizní glosář

Večerníček slavil narozeniny

Před dvěma sty lety svedená bitva u Slavkova, půlstoletí ostravského televizního studia a čtyřicáté narozeniny Večerníčku - to byly tři výroční události, kterým věnovala pozornost a vysílací čas ČT první prosincový víkend. Večerníčkovy čtyřicátiny jí dokonce posloužily jako téma zábavného pořadu Večerníček má narozeniny.

V době, kdy nám obrazovka týden co týden prakticky dokazuje, že jako záminku pro obligátní sobotní "primetimovou" veselici lze zneužít cokoliv, aniž by to jakkoliv ovlivnilo výsledný tvar estrádního leporela donekonečna recyklovaných bavičů a popových zpěváků, budila tematická volba nadčasového televizního fenoménu předem nedůvěru. Zvlášť, hrozilo-li reálné nebezpečí, že večerníčková dětská čistota, která už čtyři desítky let úspěšně vzdoruje diktátu ideologie i trhu, bude standardně obětována potřebám dospělého vtipkování.

Obavy se však tentokrát nenaplnily. Přes masovou účast anonymního publika v poněkud naddimenzovaném sále se v sobotu večer na obrazovce odehrála až překvapivě sympatická komorní narozeninová oslava citu, radosti a humoru. Vzpomínky a vyznání tvůrců a pamětníků nápaditě doplnily ukázky i hravé variace na téma, při nichž se bavili nejen diváci, ale i sami účinkující - od hudebníků, přes herce, gratulanty až po originální trojici průvodců večerem, v níž večerníčkovému seniorovi Josefu Dvořákovi zdatně sekundovala někdejší dětská hvězda Lucie Vondráčková, a zejména (možná) budoucí dětská hvězda Karolína Preclíková. Podobně vkusná zábava, jakou nabídla svým divákům Česká televize v pořadu scenáristy Jiřího Chalupy a režiséra Antonína Vomáčky Večerníček má narozeniny, bývá na obrazovce vzácným hostem. V kontextu sobotních večerů je pak skoro zjevením.

P.S. Zvláštní zmínku poněkud přesahující rozměr večerníčkovské oslavy si zaslouží výše zmíněný Josef Dvořák. Vytrvalost, s níž se tento - svou hereckou podstatou a přirozeností - lidový komik vyhýbá inflační degradaci sama sebe v podobě výdělečné všudypřítomnosti v oněch nejrůznějších stupidních televizních estrádách, si zaslouží úctu a obdiv. Na rozdíl od předlouhé řady jeho "sofistikovanějších" kolegů.

JAN SVAČINA