číslo 33
vychází 8. 8. 2005

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 15. 8. 2005 NOVA - 21.40 hodin

Druhá míza u chlapů bývá směšná

Už se ani nechce věřit, že Vít Olmer kdysi patříval k tuzemské režisérské špičce. A přece v 80. letech vytvořil čtveřici filmů, které nejen přečnívají tehdejší mantinely, ale především se - v časovém odstupu - usadily ve společenství toho nejlepšího, co česká poválečná kinematografie může nabídnout. Na začátku stála poetická komedie Co je vám, doktore, kterou jsme nedávno viděli, poté následoval nyní uváděný snímek Jako jed. Portréty nahlodaných, různě okoralých lidských duší uzavírá vedle nedoceňované Antonyho šance kriminální snímek Bony a klid, ve své době asi nejpopulárnější.

Když se stárnoucí chlap bezhlavě zamiluje, nastanou potížeVe všech jmenovaných titulech Olmer rozehrál komorní dramata, která se dotýkala osobního přerození hlavního hrdiny, jenž prochází bolestným tápáním při hledání nové životní identity. Zprvu se zaměřoval na již usazenou generaci střední (ve výtečném zpodobnění Zdeňka Svěráka), posléze se obrátil k mladším hrdinům. Ať však volil jakýkoli věk i sociální zakotvení, vždy překvapoval mimořádně silnou autenticitou, schopností vyhmátnout výmluvné postřehy (situační i verbální), které ve zkratce, ale přitom v úplnosti postihovaly tragikomiku zmatených lidských osudů, jejichž dosavadní ustálenost, která často hraničila s pasivním přizpůsobením, ba s rezignací, je znenadání rozvrácena návalem nových podnětů. Režisér ovšem setrvával v bezpečí privátních problémů, jejichž společenské kontexty dlouho banalizoval nebo přímo pomíjel, teprve Bony a klid je v širší míře nastolují.

Jako jed (1985) nabízí příběh nebývale nahořklý, přes neodolatelné komediální nápady rozepisuje upachtěnou, až trapnou roztouženost hlavního hrdiny, jehož pohltila sexuální vyzývavost vnadné slovenské spolupracovnice. Olmer se tu právem opírá jak o promyšlený scénář, tak zejména o svrchovaně sebejisté herecké výkony. Zdeněk Svěrák opětovně prokázal, že patří k našim prvotřídním umělcům, že pod jeho "neherectvím" se skrývá bohatá škála drobných výrazových plošek, které rozehrány do barvitého ohňostroje zanechávají mimořádně silnou odezvu.

Svěrákův inženýr Hnyk si již vybudoval osvědčený způsob existování, vedle značně komisní manželky si nezávazně pořizuje povolné milenky, nic však nenasvědčuje, že by mohlo dojít k jakékoli razantní změně. Teprve svůdná Slovenka Julka (Ivona Krajčovičová ji navzdory hravosti vybavila hlavně erotickou provokativností) jej doslova zbaví rozvahy, muž vzplane jak věchýtek, aniž by si uvědomoval směšnost své pubertální zamilovanosti. Odmítá si připustit, že čas bláznivého dovádění a milostných hrátek nebude trvat věčně - a právě lehce ironizující postižení Hnykovy dojemně bezbranné pošetilosti, s jakou se vrhá do dalších ztřeštěností, lze řadit mezi Svěrákovy vrcholné počiny.

Jako jed vidělo přes milion diváků a rovněž dobový ohlas byl příznivý. Milan Hanuš ve Filmu a době přesně vymezil jeho přínos: "Má hodnotu vkusné, zábavné a talentované filmařské práce. Je to elegantní kreace, leč v umělecký a občanský počin nedorostlá."

JAN JAROŠ


Úterý 16. 8. 2005 NOVA - 23.20 hodin

Starý dům skrývá strašlivé tajemství

Americká kinematografie sluje tím, že úspěšné filmy z minulých desetiletí, vlastní i zahraniční, znovu zpracovává - málokdy ovšem vznikne verze, která by se té původní vyrovnala, neřkuli ji překonala. To platí i pro snímek Guse Van Santa Psycho. Už podle názvu není těžké zjistit, čím se inspiroval.

Stejnojmenný thriller Alfreda Hitchcocka, natočený před pětačtyřiceti lety, se stal jedním ze základních pilířů svého žánru: málokdy byl psychopatický vrah vylíčen s takovou sugestivitou, málokdy byl příběh vyprávěn tak bravurně, až se každému tajil dech, málokdy byl divák tak dlouho udržován v napětí, aniž plně dešifroval, co se vlastně děje, neboť režisér obratně mátl stopy. Až klaustrofobicky působící prostředí starobylého domu umocňoval nejen černobílý obraz, ale také nervní hudba Bernarda Herrmanna.

Gus Van Sant zvolil svérázný přístup: rozhodl se dodržet původní Hitchcockovu podobu, zopakovat jeho postupy do nejmenších detailů - dokonce včetně poznávacích značek aut. Takže volí tytéž obrazové kompozice, úhly pohledu, nastoluje tutéž střihovou skladbu, jak se můžeme přesvědčit i v pověstné sprchové sekvenci, expresivně poskládané z několika desítek kraťoučkých záběrů. Jen občas využije možností, které mu skýtá moderní technika - například tam, kde Hitchcock musel kombinovat několik různých záběrů, aby naznačil postupný průjezd prostorem (třeba z ulice do domu), Van Sant mohl téhož dosáhnout jediným nepřerušovaným záběrem.

Van Santovo Psycho je barevné a drastičtější. Tam, kde Hitchcock spíše naznačoval a nechával diváka, aby si sám domýšlel, Van Sant volí větší doslovnost. Takže si budeme moci vychutnat všelijaké nechutnosti, o trochu více si užijeme i nahoty hlavní hrdinky (Anne Hecheová), jež velice pochybné útočiště nalezne v blízkosti psychicky nevyrovnaného Normana Batese (Vince Vaughn). Jenže Van Santova replika mistrovského díla zůstane pouhou replikou, navíc nutně staromilskou, protože toliko opakuje postupy z Hitchcockových časů, i kdyby si počínala sebelépe.

JAN JAROŠ


Středa 17. 8. 2005 NOVA - 22.10 hodin

Policajtka

Příběh se odehrává v Chicagu a diváky seznamuje se dvěma osamělými lidmi. Pohlednou policistkou Sharon Pogue, jejíž občasné schůzky s muži většinou končí neúspěchem, a záhadným, podivínským Catchem, který bloudí ulicemi města a koná malé dobré skutky. Jednoho dne přepadne podnik, kde se po službě scházejí policisté, několik mužů, kteří bez varování zahájí střelbu. Sharon a její parťák dva z nich pronásledují na opuštěný stadion, kde se dívka dostane do vážných potíží, když ji jeden z útočníků zasáhne dvěma výstřely. Vzápětí se vynoří Catch a útočníka zneškodní...

Režie Luis Mandoki. Hrají Jennifer Lopez, James Caviezela, Jeremy Sisto, Terrence Dashon Howard, Sonia Braga, Monet Mazur, Connor McAuley a další.


Čtvrtek 18. 8. 2005 NOVA - 9.20 hodin

Střípky vzpomínek

Vzpomínky na dětství jsou pro Vanessu Fullertonovou, jejíž matka byla zavražděna, jsou noční můrou. Teprve jako dospělá žena dokáže podrobně vyprávět příběh života a tragické smrti své statečné matky. Serena se narodila v Itálii, kde její rodiče patřili k té nejvybranější společenské smetánce. Celou tu nádheru a přepych však opustila, aby se mohla provdat za amerického důstojníka Brada Fullertona. A když její manžel zemřel ve válce, vychovávala jejich dceru sama. Časem se dostala do světa modelek, kde se seznámila se slavným fotografem Vasilim. Její kariéra začala slibně a podařilo se jí dosáhnout nejen finanční jistoty, ale dokonce i citové rovnováhy. Chvíle klidu však netrvá dlouho...

Režie Bethany Rooney. Hrají Angie Dickinson, Eva La Rue Callahan, Jeffrey Nordling, James Calvert, Michael Lowry a další.


Pátek 19. 8. 2005 PRIMA - 19.55 hodin

Trable prcka Binka

Devítiměsíční Bennigton Cottwell, zvaný Prcek Bink, si žije spokojeně v rodičovském sídle. Na dnešní den je připravena velká událost - Binkovo fotografování. Maminka najala módního umělce pana Charlieho. Netuší, že ten byl i se svými asistenty přepaden trojicí zločinců. Zlosynové, převlečení za očekávané fotografy, přijedou do domu a celkem bez problémů Binka unesou. Požadují výkupné pět milionů dolarů. Rodiče jsou v šoku, případ přijíždí vyšetřovat policie, vedená agentem FBI Grissomem. Únosce zatím hřeje pomyšlení na snadný výdělek.

Režie Patrick Read Johnson. Hrají Joe Pantoliano, Joe Mantegna, Lara Flynn Boyleová, Brian Haley, Cynthia Nixonová, Fred Dalton Thompson, John Neville a další.


Sobora 20. 8. 2005 NOVA - 21.45 hodin

Nájemní vrazi

Nájemný vrah Robert Rath je považovaný za nejlepšího v branži. Životem poznamenaný samotář však má už dost zabíjení a chce začít nový život. Své zákazníky nezná, protože s nimi komunikuje pouze pomocí počítače. Než stačí splnit novou zakázku, předejde ho jiný zabiják. Policie i Rath ho pronásledují, muž však uprchne. Rathovi se ho přesto podaří vypátrat. Muž se mu představí jako Miguel Bain. Zná Rathovu minulost i to, že kdysi zabil svého kolegu Nikolaje, aby dokázal, že je nejlepší. Nyní chce zabít on jeho, aby dokázal, že nyní je tím nejlepším on.

Režie Richard Donner. Hrají Sylvester Stallone, Antonio Banderas, Julianne Moore a další.


Neděle 21. 8. 2005 ČT 1 - 17.10 hodin

Karel Kryl nám chybí

Úspěšný cyklus Kam zmizel ten starý song nabízí, určitě ne náhodou, 21. srpna část věnovanou Karlu Krylovi. Básník, písničkář, ale také originální výtvarník už mezi námi není 11 let - a notně nám chybí. Není tu totiž takového barda, který by se tak přesně a nekompromisně strefoval do nepravostí doby, jako právě Karel Kryl. Jeho písničky - ať už z poloviny 60. let, z doby kolem sovětské invaze a okupace Československa, z dob totality (a Krylovy emigrace) či první poloviny 90. let stále mají co říci. Karla Kryla skolil infarkt v březnu 1994, možná je ovšem alespoň zrnko pravdy na názorech, že se utrápil vývojem událostí v naší zemi po takzvané sametové revoluci.

Karel Kryl pocházel z Kroměříže, kde narodil rok před koncem 2. světové války. První školní léta prožil v Novém Jičíně, ve 14 letech pak nastoupil na střední keramickou školu v Bechyni. Po vojně začal spolupracovat s olomouckou beatovou kapelou Bluesmani. Z této spolupráce vyšla deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Karel Kryl neměl daleko ani k malým divadlům, nedávno vydaná kniha Pódia z krabičky otiskuje například jeho pozvánku na premiéru jednoho z pořadů teplického Divadla Na zámku.

Písničky Karla Kryla (na snímku) ani dnes neztrácejí svou aktuálnost - Milan Lasica si o nich bude vyprávět s Jiřím ČernýmV roce 1967 nahrál Karel Kryl první rozhlasové snímky. Některé z nich se později dostaly na legendární album Bratříčku, zavírej vrátka. A stejnojmenná "ústřední píseň" desky provázela český národ v protiokupačním odporu. Bohužel, ne dlouho. Sověti se u nás usídlili a Karel Kryl odešel do německého exilu. Od roku 1981 spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa; jeho pořady se u nás tajně nahrávaly a hlavně - dávaly naději, že zase bude líp. Návrat Karla Kryla po listopadu 1989 byl triumfální a jistě písničkáře potěšil, postupem doby měl však důvodů k radosti stále méně a méně. A taky o tom psal a zpíval. Až do své smrti zůstal svým, tedy svobodomyslným člověkem se smyslem pro spravedlnost.

Hostem Milana Lasici, který pořadem provází, bude Jiří Černý, člověk, který měl ke Karlu Krylovi blízko. Vedle zajímavých vzpomínek bude k vidění i řada unikátních záznamů z archivu České televize.

(top)