číslo 24
vychází 6. 6. 2005

Názory, komentáře

HORIZONTY BLÍZKÉ I VZDÁLENÉ

Čísla k zamyšlení o Evropě

Hned zkraje se omluvím za množství čísel. Ale uvidíte, že jsou stejně vzrušující jako výstřely v thrilleru. On to vlastně tak trochu thriller bude.

Konstatuji už dlouho - ostatně i na tomto místě -, že slovo Čína figuruje téměř denně na stránkách světových novin. Zejména na těch ekonomických. Právě tam se začíná rýsovat drama budoucnosti: Asi tak před půl rokem mě na ně upozornil titulek hlásající, že Čína je schopná vyčerpat veškeré surovinové bohatství planety. Ne že by se ho zmocnila násilím. Prostě ho vykoupí. Protože její výrobní kapacita roste závratnou rychlostí a potřebuje stále víc pohonných hmot, energií, kovů a podobně. Čeká se také strmý vzrůst kupní síly Číňanů. Uspokojovat jejich potřeby bude tedy rovněž čím dál náročnější na suroviny a energii. Ať už pro ně vyrábí kdokoli a kdekoli.

Enormitu problému "Čína" pochopíme nejlépe právě z čísel. Především: Číňanů je jedna miliarda tři sta milionů. Každý pátý člověk na planetě je Číňan. Tempo růstu čínského hospodářství osciluje od roku 1987 kolem 9 % HDP. V Evropské unii - v průměru za posledních 25 let - kolem 2,5 % a ve Spojených státech byl za tu dobu průměr 3,2 %. Procenta začnou nahánět husí kůži, teprve když počítáme dál: devítiprocentní nárůst umožňuje Číně zdvojnásobit hrubý domácí produkt každých 7 let! Spojeným státům umožňuje jejich tempo růstu zdvojnásobit HDP za 20 let a Evropské unii za 24 let. Při současném tempu se Čína dostane do naprosto neohrozitelného postavení a pak bude záležet jen na vůli jejích politiků, co udělá se svou silou.

Čína je dnes třetím největším exportérem (ale i importérem) na světě. Je za Spojenými státy a EU, pokud EU chápeme jako množinu a bereme v úvahu její obchod s vnějším světem. Zatímco objem obchodních operací se celosvětově zvětšil mezi lety 1970 a 2002 dvacetkrát, objem čínského zahraničního obchodu se za stejnou dobu zvětšil sto čtyřicet krát. Také tato čísla sama o sobě staví Čínu do naprosto výjimečného postavení vůči všem zemím světa, velmoci nevyjímaje.

Ale je tu ještě jedna okolnost, která by měla ostatnímu světu dělat starosti. Růst čínského hospodářství se stává důležitým - pokud ne určujícím - faktorem pro růst ekonomik v ostatním světě. Právě to bylo jedním, ne-li hlavním (avšak nevysloveným) důvodem přijetí Číny do Světové obchodní organizace (WTO).

Čína byla do WTO přijata k 1. lednu letošního roku a svět hned pocítil, že odstranění obchodních bariér vůči Číně je pro Čínu i pro svět přelomovým okamžikem. Výrobky čínského textilního průmyslu okamžitě saturovaly obchod s textilem v některých druzích zboží. Čína během několika týdnů ukázala, že je schopna zlikvidovat výrobu dotyčných druhů zboží všude jinde na planetě.

Jako vážné varování to okamžitě pochopili i výrobci automobilů, jak se dá vyčíst z tisku. Bojí se, že je jen otázkou času, kdy výrobní kapacitě a obchodním podmínkám Číny nebude ani v automobilovém průmyslu schopen čelit nikdo. Ani ti nejrenomovanější giganti. Podobné obavy může Čína vzbuzovat i v dalších odvětvích. Ale stejně jako v obchodu s textilem ani v jiných branžích nebude radno vracet se k restriktivním a ochranářským opatřením - například k dovozním kvótám. Za prvé proto, že porušovat režim volného obchodu, na němž stojí WTO, by bylo krokem zpátky. Ale za druhé a především proto, že podvázat růst čínského hospodářství a růst čínské kupní síly bude do budoucna čím dál víc znamenat oslabovat dynamiku ekonomik i jinde na světě. Objem vývozu do Číny bude pro ekonomiku mnoha zemí jedním z určujících faktorů.

Při těch parametrech, které si svět zřízením WTO nastavil v oblasti obchodu (tj. při důsledném odstraňování ochranářských bariér), může nakonec jediná naděje na přežití tváří v tvář stále mohutnějícímu asijskému obru spočívat v této úvaze: úměrně tomu, jak poroste kupní síla čínského člověka, bude klesat tempo hospodářského růstu Číny (protože Čína už nebude tak snadno konkurovat levnou pracovní silou). Navíc úměrně tomu, jak se bude v Číně zlepšovat kvalita života, bude čínské obyvatelstvo stárnout, podobně jako dnes stárne ve vyspělých zemích. Sníží se podíl obyvatelstva produktivního věku a zvýší se jeho nároky. Přes svou všestrannou enormitu se pak Čína zvolna začne podobat ostatnímu světu. Pokud ale se od něj bude i nadále lišit svým režimem, nepřestane nahánět strach. O to větší, že podle prognostických výpočtů, založených na číslech, jež jsem tu uvedl, by mohla mít v roce 2050 o 26 procent vyšší hrubý domácí produkt, než budou v té době mít Spojené státy a ostatní země G7 dohromady.

Čína je na cestě být světovou supervelmocí. Evropa si nemůže dovolit sejít z cesty k tomu, aby se stala aspoň regionální mocností. Čísla z předchozích řádek musí každého přesvědčit o tom, že je v životním zájmu nás všech spojit veškeré síly!

ZDENĚK VELÍŠEK

Autor je redaktorem České televize