číslo 12
vychází 14. 3. 2005

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ROZHLASOVÁ ZÁBAVA

Neděle 27. března, Český rozhlas 2 - Praha, 11.05 hodin

Čeští "rain meni"

Autismus - s tímto termínem se většina lidí setkala poprvé v životě díky oskarovému filmu Rain Man s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli. Autismus je zvláštní stav mysli, jehož příčinu dodnes lékaři neodhalili. Lidé, kteří jím trpí, mohou mít třeba i neuvěřitelné schopnosti, ale vždy jsou odkázáni na pomoc ostatních. Podmínky, ve kterých někteří z nich u nás žijí, jsou úděsné. V České republice neexistuje jediné zařízení, které by pro ně bylo vhodným útočištěm.

Dlouho přetrvával názor, že děti s autismem jsou "uvězněny ve skleněné kouli", kde žijí svým vlastním fantazijním životem. Takový pohled v sobě skrýval naději, že jednoho dne neviditelná bariéra praskne a dítě jako mávnutím kouzelného proutku dokáže přijmout okolní svět za svůj. Psychologická a medicínská zjištění však v posledních letech došla k pesimističtějším závěrům. Pečovat o dítě s autismem v rodině či vychovávat ho a vzdělávat ve škole je nesmírně obtížný úkol, který bez odborných znalostí nelze ve většině případů zvládnout. Velkou úlevou rodinám s takto postiženým dítětem je například pomoc odborných asistentů, výběr vhodné školy či předškolního zařízení a hlavně azylové domy a chráněné dílny, které umožní dospělým lidem s autismem žít důstojný život.

Tyto možnosti jsou samozřejmě podmíněny financemi, a těch je málo. Sdružení APLA Praha (Asociace pomáhající lidem s autismem) spolu se společností Bussmark a ČRo 2 se proto rozhodly uspořádat charitativní večer na pomoc 20 000 lidí, kteří autismem v Čechách trpí. Večer se uskuteční 18. března v Kulturním domě Vltavská v Praze 7 a jeho výtěžek přispěje na chráněné dílny pro autisty. Významné je, že se v pořadu - moderovaném Petrem Novotným - otevře problém, před kterým bychom neměli zavírat oči. ČRo 2 připravuje z programu večera nahrávku svého nedělního Radiodárku. Obdarovanou se stane maminka autistické holčičky Aničky, Pavla Čížková, která pomáhá i sdružení APLA. Snů i přání má paní Pavla mnoho. Ty drobné jí přišli plnit hosté Václav Neckář, Pavel Kříž, Tereza Kerndlová, Tomáš Savka, dětský sbor Zvoneček a další.

ŠÁRKA HRDLIČKOVÁ

Když byly Andulce 3 roky, přestala během dvou měsíců mluvit. Do té doby říkala (čí spíše opakovala) jednoduché věty, básničky... Konečná diagnóza zněla: středně těžká forma autismu. Dnes je Andulce 13 let a chodí do pomocné školy. Ve škole se jí naštěstí líbí, učí se číst, psát, počítat a hlavně praktické dovednosti. Většinou se učí ochotně, ale přestože učební látku zvládá, pracuje jen pod dozorem. Jakmile má cokoli dělat samostatně, všeho nechá a věnuje se raději svým rituálům - například rozmazávání slin po stole nebo třepání prstů proti světlu. Má výrazné stereotypní pohyby, často se ve stoje houpe dopředu a dozadu, prohlíží si prsty blízko před očima opakuje různé zvuky... I když rozumí téměř všemu, co se jí řekne, nemluví. Nicméně má smysl pro humor - rozumí jednoduché legraci a sama ji vyhledává. Je přítulná a dokonce má ráda fyzický kontakt, což není u tohoto postižení příliš běžné. Má ovšem i své špatné chvíle: zničehonic začne křičet, vztekat se, kousat se do rukou, poskakovat, dupat... Možná pro své chování nějaké důvody má, jenže mi je většinou neumíme odhalit ani pochopit. Často si říkám, jaká je škoda, že obecné povědomí o autismu je tak malé. Většinou si každý představí film Rain Man a řekne si, že máme vlastně trochu génia. Ale to je omyl. Mentální věk naší třináctileté dcery je 3 až 5 let a neobejde se bez cizí pomoci ani dnes, ani v budoucnu.