číslo 11
vychází 7. 3. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Neděle 20. 3. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.05
Repríza 24. března, ČRo 2, 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 508

Generalissimus ptáčníků

Socha poustevníka v Betlému u Kuksu patří k vrcholům Braunova dílaFrantiška Antonína Šporka jsme v minulém díle opustili uprostřed budování jeho Kuksu. Zámek a hospital a alegorické sochy mu však nevyplnily všechny dny. Měl ještě dost času na další své koníčky: na vydávaní knížek a letáků, na objednávky soch a maleb, na soukromou válku s jezuity a s advokátem Neumannem, a taky trochu na ptáčnictví, pro kteroužto vášeň byl nazýván generalissimem ptáčníků. Sem, milí křesťané jděte, chci vám, div povědíti, co se stalo v Čechách hleďte, nyní chci vyjeviti, nachyl, kdo jen můžeš, uši, s divem poslechnout přísluší. Tuhletu písničku dal vytisknout František Antonín Špork. Celým titulem se jmenovala Žalostně radostiplné historické zprávy, jak byly čarodějnice v Segedinu v Uhrách zvláště duchovně povzbudivým způsobem zkoušeny, mučeny a popraveny. Což nám právem připadá jako ironie. Namířená proti černým sousedům. Proti jezuitům. Vypráví se v ní o tom, jak v Uhrách hodlají očistit zem od čarodějnic, které vyznaly, že by se nebyly mohly shromažďovat, kdyby byl na příslušném místě včas vztyčen kříž. Tím se naráželo na slib jezuitského představeného v Žirči (v sousedství Kuksu) vybudovat nad Žirčem obdobu vídeňské Kalvárie, kvůli čemuž požádal hraběte Šporka o směnu kusu lesa na hranicích obou panství za pozemek na Labi. Jezuité si ovšem na Šporkův souhlas nepočkali a nechali pořídit několik soch a tři kříže a začali budovat cestu, která vedla k plánovanému poutnímu místu ze žirečské strany. Potom však jezuitský představený zemřel a práce se zastavily. U jezuitů. U souseda nikoli. Pan Špork začal ve stejné době stavět Betlém. Vlastně - on ne. Začal ho stavět Matyáš Bernard Braun. Narození Krista s velkým andělem, mimoto devět menších andělů na nebi i s klenbou z oblaků, v basreliéfu Ježíšek, Maria a Josef spolu se sedmi pastýři; rovněž na nebi v oblačné klenbě čtyři menší andělé, dohromady 26 figur, se vší kamenosochařskou a lamačskou prací činí vše dohromady 550 zlatých. Svatí tři králové se všemi svými sloužícími, koňmi a velbloudy (také celé a poloviční figury) představují dohromady 23 kusy. Za nějaký čas, když přijel Braun opět do Kuksu, byla už v Novém lese v pískovcové skále vyhloubena sluj a celek doplněn o dalšího klečícího pastýře, k tomu jeden kus hraběcího erbu, vše dohromady za 180 zlatých. Dnes věhlasné sochařské dílo, které je součástí národní kulturní památky. Leč nechybělo mnoho a žádná národní kulturní památka nebyla. Proti byli jezuité. Podle nich kus skály patřil Žirči, přesněji: jejich poddanskému sedlákovi. Patres vyvolali inkviziční řízení, které nařídilo práce na sochách zastavit. František Antonín Špork si stěžoval: Nesmím pěti Gloria in excelsis, neboť ti, co sídlí v údolí, mě vytlačují z vrchu. Komu nejde k srdci, že ta krásná díla zůstávají nedokončena? Samozřejmě ne všechny sochy, které vznikly v Novém lese u Kuksu, byly svaté. Mezi krajně podezřelé nutno bylo počítat sochu ďábelského notáře. Špork mu dal jméno Ficli-Pucli. Bylo to zosobnění soudního pletichářství. Aniž jezuité na vlastní oči tuto karikaturu viděli, tak velice jim vadila...

JOSEF VESELÝ