číslo 8
vychází 14. 2. 2005

Rozhlasová publicistika

PRÓZA V ROZHLASE

Český rozhlas 3 - Vltava, četba na pokračování od 26. února, vždy v 18.30

Mašínovi a největší příběh studené války

Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Jan Novák se narodil 4. 4. 1953 v Kolíně. Navštěvoval první ročník kolínského gymnázia. O prázdninách v roce 1969 odešel s rodiči do Rakouska a odtud po ročním pobytu v uprchlickém táboře Traiskirchen do USA. Studoval na Shimer College ve státě Illinois a na Chicagské univerzitě. Vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, deset let pracoval v computerovém oddělení telefonní společnosti, koncem devadesátých let byl několik let zaměstnán u bezpečnostní agentury jako strážce při převozu peněz. Od studentských let se věnuje literární činnosti. Zprvu psal verše, které publikoval časopisecky. Knižně debutoval česky psaným souborem povídek Striptease Chicago, které vyšly v nakladatelství manželů Škvoreckých v Torontu (1983). Od té doby píše anglicky. Je autorem próz Perfektní život (1987), Miliónový jeep (1989), Samet a pára (1992), Co já vím? (vzpomínková kniha Miloše Formana, 1994), Komouši, grázlové, cikáni, fízlové a básníci (1995), divadelních her Čížci (1979), České nebe (1980), Strýček Josef (1991), Aljaška (1989) a několika filmových scénářů (nejvýznamnější je jeho scenáristická spolupráce s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Maxmiliánem Schellem, Jurajem Jakubiskem a Davidem Ondříčkem).

Okolnosti vzniku knihy Zatím dobrý, která nese podtitul Mašínovi a největší příběh studené války, i způsob, jakým je napsána, charakterizoval nejpřesněji sám autor v předmluvě: "O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny dvacátého století, podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích a zkušenostech jeho života.

S Pepíkem jsem se dohodl, že se pokusím o beletristické zpracování celého příběhu, a on mi jednoho dne poslal úžasnou krabici papírů. Kromě dobových dokumentů, jako soudních rozsudků, novinových článků, úmrtních listů a zápisů z jednání komunistického politbyra, v ní byla i Radkova zpráva o výsleších v Bartolomějské v roce 1951 a chronologický záznam všech okolností útěku přes východní Německo v říjnu roku 1953. Tento soupis, pořízený krátce po dramatických událostech Radkem, Pepíkem a Milanem Paumerem, se pak stal základní osou knihy Oty Rambouska Jenom ne strach. V krabici jsem našel i historické studie jejich sestry Zdeny a jejího manžela Rudolfa Martina, pojednávající o životě jejich matky Zdeny Novákové-Mašínové, babičky Emmy Svobodové-Novákové a strýce Borka Nováka. Zdena Mašínová a Rudolf Martin je později zpracovali do knižní podoby a vydali pod názvem Čtyři české osudy.

Prostřednictvím Pepíka jsem se na své příští cestě do Evropy sešel a stejně poutavě si popovídal i s paní Zdenou a Rudolfem Martinem v Olomouci, kde mi paní Zdena svěřila své zpracování výpisků z archivů StB, které se pak pod názvem Jako objekt Státní bezpečnosti stalo poslední kapitolou Čtyř českých osudů.

Nakonec jsem několikrát navštívil i Radka Mašína v Clevelendu a vyzvěděl na něm spoustu nových věcí a upřesnil si, nebo vyvrátil mnoho nejrůznějších domněnek. Současně mi z Kolína posílal Pavel Pobříslo rozhovory, které jako zanícený badatel v kauze Mašín natáčel s většinou jejích žijících aktérů, včetně Milana Paumera a Vladimíra Hradce. Bez nich by Zatím dobrý bylo úplně jinou knihou..."

Dvacetidílnou četbu na pokračování ze svého románu přeloženého Petrou Žallmannovou připravil sám autor. V režii Ivana Chrze účinkuje Jiří Ornest.

(jv)