číslo 2
vychází 3. 1. 2005

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas  1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Poušť Gobi

Dvě největší čínské pouště - Gobi i Taklamakan - jsou v pohybu. Každý měsíc zvětší svou rozlohu o 200 čtverečních kilometrů. Zatímco Taklamakan leží v liduprázdné oblasti západní Číny a její postup nebude ještě pár let takovým problémem, Gobi naopak zlobí. Sůl, písek a vítr vymodelovaly duny už pouhých dvacet kilometrů od Pekingu. A mezinárodní organizace teď bijí na poplach. Čína proto staví novou zeď - tentokrát zelenou. Je to pás lesů a křovin dlouhý šest tisíc kilometrů, a Číňané věří, že hlavně Gobi se jim tak podaří zkrotit.

Existuje ale ještě jedna cesta. Člověk tu staví proti poušti nová města a obrovské továrny. Připomíná to souboj gladiátorů. Přiblížili se na dohled, chvíli vyčkávali a teď se do sebe zaklesli. Proti písku, větru a soli stojí beton, asfalt a smog.

Sedmdesát kilometrů na jih od správního střediska administrativní oblasti Vnitřní Mongolsko leží v poušti Gobi místo nazývané Zpívající duna. Písek a vítr se tu někdy rozeznějí tak, až to vypadá, že duny skutečně zpívají. Pokud se na vrchol vypravíte po svých, na severní straně se před vámi vynoří obrovská tepelná elektrárna. Mezi osmi chladícími věžemi, čtyřmi komíny a pouští už není nic. Giganti se tu vytlačují tělo na tělo. Z druhé strany ale každé ráno přijíždějí turisté a přetlačovaná je nezajímá.

Přijeli utratit své juany. Kolébají se mezi hrby velbloudů a na cizincích zkoušejí svou angličtinu. Číňané drží ve vnitřním Mongolsku turistiku v rozumných mezích. Spokojeně vypadají i velbloudi. Najdete jich tu dobrou stovku a každý den vydělávají majitelům slušné peníze. Tahle krásná zvířata jsou v horku a písku očividně spokojená a na projížďce se občas přesvědčíte, že i stravu a trávení mají v pořádku.

Číňané ale myslí i na tohle. Celý den běhá po poušti muž, který má v jedné ruce lopatu a ve druhé velký zelený pytel. Živí se sběrem velbloudího trusu. Celý den je dobře naložen - mimochodem: naloženo má také pořád dobře - a na první pohled je to veselý člověk. Aby turisté viděli, že se o čistotu na poušti stará, ověsil se ještě zvonky, takže když ho v tom písečném moři nevidíte, alespoň slyšíte jeho zvonky ve větru.

Nejkrásnější je ale Gobi po západu slunce. Poušť se vylidní, zvonek ztichne a západní, jižní i východní obzor se ponoří do tmy. Člověka samozřejmě mrazí z té samoty, z toho, jak rychle by tu zabloudil, a tak se raději pootočí na sever. Červeně se tam rozsvítily chladicí věže elektrárny a jejich komíny teď připomínají nasvícený Disneyland. Zatímco jeden gladiátor - ten písečný - se ponořil do tmy, jeho soupeř teď svítí do mongolské noci.

DAVID JAKŠ