číslo 53
vychází 20. 12. 2004

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Mrtvé moře

Mrtvé moře umírá. Jeho hladina klesá. Ale mohu vás hned na začátku uklidnit, pokles jeho hladiny je jen několik milimetrů za rok. Je to způsobeno jednak teplotou ovzduší, ale i dalšími faktory. Mrtvé moře leží 430 metrů pod hladinou světových moří a je tu vždy o pět až deset stupňů tepleji než jinde. Na obou stranách tohoto největšího slaného jezera na světě navíc těží z jeho vod minerály a léčivé soli. Vodu sice vracejí nazpět, ale přece jen tento proces znamená určitý úbytek. Mrtvé moře, které je vlastně ze všech stran uzavřené, má jediný přítok - posvátnou řeku Jordán. A věřte mi, množství vody, které Jordánem protéká, by překvapilo každého - je to spíš větší potok nebo malá říčka.

Ale existuje projekt na záchranu Mrtvého moře, v němž se spojili izraelští a jordánští vědci. Vědecké týmy zkoumají například možnost jeho propojení s Rudým mořem prostřednictvím kanálů. A to není nemožné, protože vzdálenost mezi oběma moři je jen kolem dvou set kilometrů. Další možností je kanál spojující Mrtvé moře se Středozemním. Pětatřicetiletá Ida, Izraelka původem z Ruska, mi k tomu řekla: "Moc tomu nevěřím, podle mne je to jen teorie. Ale o Mrtvé moře se bojím, je jasné, že nám vydrží, ale chtěla bych, aby se z něj mohly těšit i naše děti a vnoučata."

Na závěr pro vás mám několik zajímavostí. Říká se, že na Mrtvém moři nejsou vlny. Nevěřte tomu, jsou, i když ne příliš často. A kupodivu téměř vždy vane vítr od Izraele, takže vlny jsou na jordánské straně. Právě to postihlo Palestince žijícího v Jordánsku, který se chtěl přes Mrtvé moře dostat do Izraele a najít si tam práci. Po setmění začal a ráno ho polomrtvého vytáhli izraelští vojáci. Vlny ho totiž celou noc vracely zpátky. Každý, kdo zkusil vodu Mrtvého moře, potvrdí, že i hodina je najednou moc.

A tím se dostávám k plavání. Vždycky jsem si myslel, že v Mrtvém moři se plavat nedá. Ve chvíli, kdy se snažíte položit na břicho, vzadu vám to vyhodí nohy a je to. Takže jediná možnost je, jakoby si sednout, udělat ze sebe jakousi lodičku, pádlovat rukama a jet vlastně pozadu. Jenže nedávno jsem málem nevěřil vlastním očím - viděl jsem muže, který plaval. Byl to zvláštní druh kraula. Ten muž se jmenoval Alexej a byl původem z Ruska. "Jde to," říkal mi. "Člověk musí mít dobře těsnící brýle, aby do nich nepronikla k očím ani kapka vody. Pak přetrpět první dva dny, kdy vás bolí nos, protože voda, v níž je čtyřicet gramů soli na jeden litr, všechno spálí. A každý velmi rychle pocítí, kde se kdy v poslední době škrábal. Pak je potřeba položit se na vodu jako při splývání, nohy co nejvíce natáhnout a nehýbat s nimi."

Vyzkoušel jsem to podle Alexejova návodu a byla to tragédie. U mě to nefungovalo a Mrtvé moře jsem cítil v puse ještě týden. Přesto si myslím: tím, že v zásadě v Mrtvém moři plavat lze, padla jedna z hranic lidských možností.

JAROMÍR JANEV