číslo 49
vychází 22. 11. 2004

Tipy ČRo

Neděle 5. 12. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 9. prosince v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 493

Trubač Jeho Jasnosti

Česká hudba měla v 17. století tři pozoruhodné skladatele: Kryštofa Haranta z Polžic, Adama Michnu z Otradovic a Pavla Josefa Vejvanovského. První byl výjimečně nadaný, vzdělaný šlechtic, hudební diletant a jeho skrovné, technicky dokonalé dílo reprezentuje dožívající nizozemskou polyfonii. Druhý, varhaník malého města, byl už zcela proniknut duchem baroka. Skládal latinské figurální skladby a svými českými písněmi dal nový směr české katolické duchovní písni. Pavel Vejvanovský, služebník vysokého duchovního hodnostáře, reprezentuje hudbu slohu, ve kterém jsou nástroje zcela zrovnoprávněny s vokálními hlasy. Komponuje všechno, co od něj vrchnost žádá: vedle liturgické hudby i skladby čistě nástrojové. Na rozdíl od Haranta se zdá, že Michna ani Vejvanovský neprošli v mládí důkladným školením a že Vejvanovský byl ve skladbě víceméně samouk. Právě Vejvanovský je jediný známý trubač, který kdy zastával vedoucí hudební funkci u panského dvora, což si nevysloužil jen virtuosním troubením. O jeho hudebním nadání a píli svědčí i přes sto dochovaných skladeb, což je počet, jakým se nemůže pochlubit ani leckterý z jeho známějších současníků.

Víme o něm nemálo, ale ještě víc bychom o ní vědět potřebovali. Zjistili jsme, že se celý život podepisoval "Pavel", ale od svých asi čtyřiceti let si kdovíproč přidal k Pavlovi "Josefa". Všeobecně se uvádí, že se Vejvanovský narodil na Hukvaldech. I do katalogu studentů opavského gymnázia se zapisuje jako "Hochwaldensis", tedy: "Hukvaldský." Jenomže ve stejném pramenu se dočítáme, že nikoli z Hukvald, ale z Hlučína je ten student Pavel: "Hulcinensis." Po česku: "Hlučínský." Odkud ale vlastně byl? Až teprve ve 20. století neúnavní badatelé vyštrachali ve starých lejstrech, že Pavlův otec se jmenoval Václav a že byl mušketýrem u hejtmana opavského knížectví v Hlučíně. Nejpozději roku 1644 se stal Václav Vejvanovský velitelem hradní stráže na Hukvaldech a hned nato si koupil v Ostravě dům v Kostelní ulici. Ještě téhož roku tento dům lehl popelem při dobývání Ostravy Švédy. Z uvedených údajů nepřímo vyplývá, že Pavel Vejvanovský se narodil před rokem 1644 v Hlučíně. Pravděpodobně se tak stalo někdy kolem roku 1639. Byl sice později označován jako "Moravan z Hukvald", to ale nebylo v rozporu se skutečností: jeho otec v té době skutečně působil na Hukvaldech. Skládat kamínky mozaiky o jednom ze tří největších českých muzikantů 17. století je věru mnohem těžší než složit tu nejjednodušší hudební etudu. V době, kdy otec Václav sloužil na Hukvaldech, studoval již Pavel v Opavě. Bylo to gymnázium jezuitské, a to znamenalo, že chlapec měl vzdělání zadarmo. Tím spíš, že byl velmi hudebně nadaný. V Opavě si opisoval pro svou potřebu některé skladby a dokonce se pokoušel pár jich složit. Tu úplně první přivedl na svět v šestnácti letech. Byla určena pro diskant s doprovodem pěti nástrojů.

JOSEF VESELÝ