číslo 47
vychází 8. 11. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Pondělí 15. 11. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Detektor lži klíčem k pravdě?

Celým dvacátým stoletím se táhla myšlenka, že se lhaní promítá do rozmanitých tělesných reakcí, které lhaní prozrazují a jež lze samozřejmě spolehlivě zvenčí měřit. Stačí pak jenom propojit záznam přístroje s odpovídajícím časem pro jednotlivé rafinovaně seřazené otázky a odpovědi k nim, a obé odborně vyhodnotit, konstatuje v Meteoru prof. ing. Miloš Dokulil.

Mělo by se také říci, že se detektory lži používají dosud. Uplatňuje je jak FBI ve Spojených státech, tak třeba Velká Británie; ta si od nich slibuje průhlednější řešení sexuálních deliktů.

Připomeňme, že detektor lži se uplatňuje k registraci několika vzájemně rozdílných základných ukazatelů. Sleduje se pot, teplota a změny povrchového odporu kůže, průchodnost cév spolu s krevním tlakem, puls. Pokud by ale byl kterýkoli z těchto faktorů účinným detektorem lži, ostatní registrační položky jsou nadbytečné. Měl by stačit jediný faktor ke spolehlivému vyhodnocení. Ten optimální. Nic takového ale k dispozici nemáme.

Závěry založené na detektoru lži nemusí mít daleko k tomu, jako kdyby místo polygrafu si vyhodnotitel hodil korunou. A má-li někdo špatné svědomí a přiměřený intelekt, může se naučit tomu, jak detektor oklamat. A naopak nevinný člověk se může ocitnout v kličce stažené vyhodnocením, protože se dostal - vinou svých dispozic - do neovladatelného stresu.

Nicméně připomeňme, že nedávno byl zveřejněn jeden zpočátku velmi jasný případ vraždy, jejíž zprvu údajně usvědčený pachatel se po čtvrt století trvajícím žaláři přece jen dostal na svobodu. Harrington je černoch a byl ve státě Iowa v roce 1978 obžalován z vraždy bělocha, nadto člena bezpečnostní ostrahy. V roce 2001 byl testován novou metodou odhalování lži a pravdy a roku 2003 získal vstupenku na svobodu...

Oč tu jde v případě nového detektoru lži? Pokud mozek rozpozná něco jako už známého, stimuluje to paměťová centra. Neurony projeví charakteristické změny své aktivity. Ty změny jsou při použití elektrod měřitelné. Jestliže je stimul významný, dojde s přesně zjištěným fázovým zpožděním k vzrůstu napětí, které se zaznamená a pak vyhodnotí. Nad tímto automatismem vůle žádnou moc nemá. Zcela jinak vypadá vyhodnocení, pokud má údajný pachatel věrohodné alibi. Jediný problém tato metoda zatím (a zdá se, že neodlučně) má; lze sice zjistit, že vyšetřovaný jedinec se zjišťovanou citlivou informací už nějak byl dříve obeznámen, ale zůstává problémem, jak se ta informace v hlavně testovaného ocitla.

Stojí za zmínku, že stávající jednoduchý detektor lži lze sestavit málem na koleni. Stačí k tomu pár tranzistorů, odporů, kondenzátor, žárovičky, a jejich nezbytné propojení podle schématu. Zájemce najde rozmanitá schémata takových detektorů snadno na internetu.

(bi)