číslo 36
vychází 23. 8. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Pondělí 30. 8. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Co dlužíme našim dětem

"Jedním z přihlášených za místo učitele byl tkadlec Jakub Maučka. Má padesátku za zády. Zpíval tři písně, ale melodie přecházela do mnoha jiných písní. Hlas by měl být silnější, vícekrát vykvikl, což by nemuselo býti. Četl Jana, kapitolu 19, verše první až sedmý, s deseti chybami. Slabikoval Jana, kapitolu 18, verše 23. až 26., bez chyby. Tři rukopisy četl, slabě a zajíkal se. Z rozumu tři otázky zodpovídal dobře. Z katechismu recitoval bez chyby. Z diktanda napsal tři řádky, pět chyb. Počtů také neznal. Ani ostatní přihlášení nebyli lepší. Protože Jakub Maučka se vždy těšil dobré pověsti a mnoho přímluvců měl, místo obdržel." - Prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil v Meteoru tohoto týdne cituje ze zápisu, který byl před asi 250 lety pořízen v jednom malém českém městečku.

Zamýšlíme se nad tématem, které je jedním z nejzávažnějších - nad tím, co podle jeho názoru dlužíme ve vzdělání našim dětem. Prof. J. Kurzweil, náš významný matematik, je přesvědčen, že bychom se měli více věnovat dětem už v době předškolní, škola by k nim měla přistupovat individuálněji než se to děje dneska. - Ze všech stran slyšíme, že budoucnost patří těm, kteří budou vzdělaní, budou mít široký rozhled a budou se umět orientovat v příštím světě. K tomu ale musíme vést děti už od začátku, víc se jim věnovat, jinak nebudou mít šanci, aby se v budoucím světě orientovaly. Když je dítě malé, moc touží, aby porozumělo tomu, co se okolo něho děje. V útlém věku, když žije v dvojjazyčném prostředí, je schopné se naučit třeba dvěma jazykům. Proto si myslím - tvrdí prof. J. Kurzweil - že by dítě už v předškolním věku zvládlo třeba názvy písmen a číslic, elementární počty, a to vše při hře, zábavě. Mnohé děti by snadno zvládly čtení a ty další by to od nich odkoukaly, protože se jim chtějí vyrovnat, což je velká motivace. Na děti máme málo času v době, kdy jsou zvědavé. Ve škole by měla být napřed stanovena charakteristika dítěte a podle ní by se s ním mělo pracovat individuálně. Takovýto přístup vyžaduje pochopitelně mnohem vyšší náklady na vzdělání a větší nároky na učitele. A jde tedy o to, aby se jen neříkalo, jak si jich vážíme, ale aby se to odrazilo v jejich postavení.

(bi)