číslo 34
vychází 9. 8. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Pondělí 16. 8. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Ztěžklé měsíční kamení

Závěrečný průzkum Měsíce astronauty programu Apollo začal krátce poté, co nás třetí den ve středu 13. prosince 1972 probudili z letového střediska skladbou The Doors Light my Fire, vypráví v Meteoru astronaut Eugen Cernan. Nahlížíme do knihy "Poslední muž na Měsíci. Eugen Cernan a vesmírné závody z americké perspektivy". Tentokrát byla na programu cesta k strmým srázům Severního masivu a zpět, poté ještě k úpatí Vytesaných hor a k Van Sergovu kráteru, kde jsme všude měli zanícenýma a bolavýma rukama dobývat a oddělovat další vzorky. Natažená šlacha v noze mě bolela při každém kroku. První zastávku jsme si udělali u puklého balvanu vysokého asi jako třípatrový dům, který se spolu s nějakou prehistorickou kamennou lavinou skutálel a sesul z hory a při dopadu do údolí popraskal na několik ohromných částí. Byli jsme z věčného lezení, kopání a přenášení kamenů pěkně zmožení, ale když jsme dosáhli Van Sergova kráteru, Jack přesto požadoval, abychom natáhli náš bezpečnostní limit a zůstali tam ještě déle. Letový ředitel Gerry Griffin to však neschválil. Zpátky u Challengeru jsme se navzájem oprášili, naložili poslední vzorky hornin do schránek a Jack poté vylezl po žebříku a zmizel v průlezu. V té době už jsme za sebou měli na Měsíci delší pobyt než kdokoli před námi a také jsme na něm překonali dosud největší vzdálenosti. Najezdili a nachodili jsme více než 35 kilometrů a nasbírali skoro 113 kilogramů vzorků hornin. Ještě než jsme stačili naposledy vylézt do Challengeru, vědci v Houstonu jásali, že to byla dosud nejužitečnější fáze celého programu měsíčního výzkumu. Stávali jsme se živoucím důkazem toho, že program Apollo přinesl své ovoce. Poodjel jsem s vozítkem od výsadkového člunu a opatrně jsem ho zaparkoval tak, aby jeho televizní kamera mohla nazítří snímat náš start. Když jsem z vozidla sestoupil, na chvilku jsem poklekl a jedním prstem jsem do měsíčního prachu napsal iniciály mé dcerky TDC. Dobře jsem si uvědomoval, že písmena tu zůstanou neporušená po tolik let, že se to vymyká lidské představě.

(bi)