číslo 32
vychází 26. 7. 2004

Zpět na obsah         

Hudba


NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

České trio:
Klavírní
tria F. Mendelssohna-Bartholdyho a P. I. Čajkovského
(ArcoDiva)

České trio (Milan Langr - klavír, Dana Vlachová - housle, Miroslav Petráň - violoncello) představuje dvě půvabné komorní skladby, Mendelssohnovo Klavírní trio d moll a Klavírní trio a moll P. I. Čajkovského. První skladba je jedním z vrcholů Mendelssohnova kompozičního díla vůbec, vyzařuje z ní pohoda a štěstí, které komponista v době vzniku (1839) osobně prožíval. Lyrické pasáže, něha a vroucnost druhé věty střídá svižné Scherzo, v jehož závěru se vrací téma věty první. Čajkovského trio je jednou z nemnoha komorních skladeb umělce, který pro toto nástrojové složení prý zprvu dokonce vůbec odmítal komponovat. Inspirací pro vznik díla pro něj byla předčasná smrt přítele Nikolaje Rubinsteina (1881), jehož památce Trio a-moll věnoval. Má nezvyklou dvouvětou strukturu; první, vystavěnou v sonátové formě, druhou jako variaci na téma ruské lidové písně ve formě valčíku, fugy či mazurky. České trio hraje obě skladby na špičkové úrovni a plně tu uplatňuje své kvality: na jedné straně kompaktní souzvuk tělesa jako celku, na druhé individuální virtuozitu jeho jednotlivých členů.

(ap)


 Jiří Hlaváč: Clarinetissimo 3

"Zatímco v minulosti se kapelníci rekrutovali ponejvíce z hráčů na klávesové nástroje, klarinet učinil ve 20. století zásadní změnu. Jistěže mnohé způsobil nástup jazzu, ale i tak nemohla být jen generační náhoda, že Benny Goodman, Artie Shaw, Sammy Kaye či u nás Karel Vlach a Gustav Brom začínali jako klarinetisté. Klarinet je totiž učitelem všestrannosti", říká v úvodu ke třetímu dílu své diskové serie Clarinetissimo klarinetista a hudební pedagog Jiří Hlaváč. Výběrem skladeb i vytříbenou interpretací se mu také plně daří tuto všestrannost prokázat. Na zdařilém vyznění CD se podílejí další vynikající instrumentální sólisté (mj. M. Langer, J. Svěcený, I. Černá, J. Šolc, E. Spáčil, F. Uhlíř, M. Vitoch, J. Horák aj.) i tělesa. Pro završení svého rozsáhlého klarinetového projektu si Hlaváč tentokrát vybral vesměs skladatele 20. století, většinou české, dále dva Američany a jednoho Rakušana. Bohuslav Martinů je na disku zastoupen půvabnou, rytmicky rozvernou jazzovou svitou Kuchyňská revue. Autora k ní inspiroval jazz i moderní tance, znějící tu v osobitě kreativním ztvárnění. Skladba Kruh pro klarinet, housle a smyčcový orchestr Pavla Blatného je invenční symbiózou spojující ducha historické polyfonie a dodekafonického serialismu se světem svižných rytmů, skladatel tu navíc dopřává prostor improvizaci. Také Concertino pro klarinet a jazzové combo Alexeje Frieda se pohybuje na hranicích žánrů, přesněji - dokáže vytvořit spojení řeči jazzu a vážné hudby. Jazzový Koncert pro klarinet a jazzové combo Karla Velebného pak přináší požitek z vervního muzicírování a opět, jak se na jazz sluší, možnost improvizace. Od Leonarda Bernsteina hraje Hlaváč s pianistou ranou, ale umělecky překvapivě vyspělou Sonátu pro klarinet a klavír, která svědčí o skladatelově schopnosti propojovat širokou škálu kompozičních prvků včetně jazzu a populární hudby. Norman Heim věnoval skladbu nazvanou Pražské trio českému komornímu souboru Due Boemi, s nímž také klarinetista dílo přestavuje. A od rakouského rodáka Ernesta Křenka si vybral Suitu pro klarinet a smyčcový orchestr, jíž se komponista po složitém vývojovém období vrátil k prostšímu a spontánně přímočarému vyjadřování. Disk jako celek je třeba pochválit stejnou měrou za nevšední dramaturgii jako za interpretační kvalitu. A hlavně za to, že přináší požitek ze skvělé muziky.

(ap)