Sobota 31. 7. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00
hodin
Láska na pozadí náboženské nesnášenlivosti
Král z
města Lahore (Le roi de Lahore) francouzského skladatele Julese Masseneta (1842-1912)
měl premiéru ve Velké pařížské Opeře 27. dubna 1877, kterou Pařížané
nazývají Palais Garnier. V době světové premiéry byla tato impozantní budova na
slavném bulváru Kapucínů teprve dva roky otevřena a zářila novotou. Hudebně
dramatické dílo 34letého Masseneta mělo nebývalý úspěch, uvádělo se plné dvě
divadelní sezony, během nichž se uskutečnilo 57 představení této opery. Obrovský
úspěch slavila též na jiných evropských i světových jevištích, zejména v
Itálii - v Turíně a Miláně - se setkala se značným ohlasem. Dokonce s takovým, že
na Massenetovu novou a ve své době nevšedně pojatou operu žárlil tehdy 66 letý
Giuseppe Verdi, který naléhal na svého milánského nakladatele Riccordiho, aby s
mladým Francouzem nespolupracoval.
Přesto Massenetův vliv na
pozdější italské veristy byl značný, protože převzali z tohoto stylu vzletné
vokální fráze, hutné unisonové melodie smyčců i exotickou harmonicko-melodickou
výbavu. Hřmící bas velekněze, panenská kněžka, o níž se zároveň ucházejí
kladný hrdina (tenor) a padouch (baryton), exotická výprava, četné proměny včetně
baletu blažených duší v hinduistickém ráji se saxofonovým sólem a plných pět
dějství bombastické i mírně eroticky nasládlé hudby - to vše patří k nezbytné
výbavě velké francouzské opery konce 19. století. Její styl doslova zachvátil
Evropu. Krále z města Lahore zkomponoval Massenet na libreto Louise Galleta. Teprve
později následovaly proslulé skladatelovy opery Herodiada (1881), Manon (1884), Cid
(1885), Esclarmonde (1889), Werther (1892). Některé z nich přetrvaly pouze v podobě
nádherné a často citované melodie, jako je tomu i v případě Thas (1894).
Dnes je téma Massenetovy opery Le
roi de Lahore opět aktuální, vzhledem k napětí na pakistánsko-indických hranicích,
od nichž je město Lahore (je pětkrát větší než Praha!) jen několik desítek
kilometrů vzdáleno. Na pozadí milostného děje je též náboženský boj islámu s
hinduismem. Novodobě toto dílo - sto let po premiéře - proslavila Dame Joan
Sutherlandová.
IVAN RUML |