číslo 31
vychází 19. 7. 2004

Zpět na obsah         

Tipy
Českého rozhlasu

Sobota 31. 7. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin

Láska na pozadí náboženské nesnášenlivosti

Král z města Lahore (Le roi de Lahore) francouzského skladatele Julese Masseneta (1842-1912) měl premiéru ve Velké pařížské Opeře 27. dubna 1877, kterou Pařížané nazývají Palais Garnier. V době světové premiéry byla tato impozantní budova na slavném bulváru Kapucínů teprve dva roky otevřena a zářila novotou. Hudebně dramatické dílo 34letého Masseneta mělo nebývalý úspěch, uvádělo se plné dvě divadelní sezony, během nichž se uskutečnilo 57 představení této opery. Obrovský úspěch slavila též na jiných evropských i světových jevištích, zejména v Itálii - v Turíně a Miláně - se setkala se značným ohlasem. Dokonce s takovým, že na Massenetovu novou a ve své době nevšedně pojatou operu žárlil tehdy 66 letý Giuseppe Verdi, který naléhal na svého milánského nakladatele Riccordiho, aby s mladým Francouzem nespolupracoval.

Jules MassenetPřesto Massenetův vliv na pozdější italské veristy byl značný, protože převzali z tohoto stylu vzletné vokální fráze, hutné unisonové melodie smyčců i exotickou harmonicko-melodickou výbavu. Hřmící bas velekněze, panenská kněžka, o níž se zároveň ucházejí kladný hrdina (tenor) a padouch (baryton), exotická výprava, četné proměny včetně baletu blažených duší v hinduistickém ráji se saxofonovým sólem a plných pět dějství bombastické i mírně eroticky nasládlé hudby - to vše patří k nezbytné výbavě velké francouzské opery konce 19. století. Její styl doslova zachvátil Evropu. Krále z města Lahore zkomponoval Massenet na libreto Louise Galleta. Teprve později následovaly proslulé skladatelovy opery Herodiada (1881), Manon (1884), Cid (1885), Esclarmonde (1889), Werther (1892). Některé z nich přetrvaly pouze v podobě nádherné a často citované melodie, jako je tomu i v případě Thas (1894).

Dnes je téma Massenetovy opery Le roi de Lahore opět aktuální, vzhledem k napětí na pakistánsko-indických hranicích, od nichž je město Lahore (je pětkrát větší než Praha!) jen několik desítek kilometrů vzdáleno. Na pozadí milostného děje je též náboženský boj islámu s hinduismem. Novodobě toto dílo - sto let po premiéře - proslavila Dame Joan Sutherlandová.

IVAN RUML