Středa 28. 7. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00
hodin
Milánská Scala na Pražském hradě
Účastníci
někdejších dvou nezapomenutelných koncertů ve Svatovítské katedrále, ale i
milovníci tohoto světoznámého operního souboru možná zbystřili pozornost. Není
však žádný důvod ke znepokojení anebo sháňce po vstupenkách. V našem
rozhlasovém vysílání budeme pouze vzpomínat právě na ony okamžiky, jež mnohým
přivodily nezapomenutelný životní zážitek. Bylo to na jaře roku 1981, co se
rozletěla zpráva, že v Praze v červnu vystoupí celý soubor milánské Scaly se svým
uměleckým šéfem Claudiem Abbadem. Návštěva milánské Scaly není ani dnes, kdy
není problém vycestovat, běžnou záležitostí. A pokud si už někdo obstará lístky
na některé operní představení, nemusí mít zrovna štěstí na úplně špičkové
provedení, byť vysokými uměleckými parametry si jistý být může. A tehdy měla
Scala přijet do Prahy - sice ne s operní inscenací, ale s koncertem, na jehož pořadu
bylo slavné Verdiho Requiem. Nikoho nezajímalo, jak se podařilo získat pro
Prahu takovouto senzaci, málokdo tušil, že jedno z nejslavnějších operních divadel
světa zrovna prožívá těžkou finanční krizi, z níž mu mělo do značné míry
pomoci evropské turné právě s tímto dílem. Vedle plně disponovaného sboru a
orchestru Scaly byla předpokladem úspěchu samozřejmě osobní účast slavného
šéfa, ale i hvězdného pěveckého kvartetu. To bylo splněno a účastníci koncertů
měli možnost osobně obdivovat tehdejší největší světové hvězdy - v prvním
koncertu zářila Mirella Freni, Lucia Valentini-Terrani, Veriano Luchetti a Nikolaj
Gjaurov, v druhém Shirley Verrett, Jelena Obrazcova, opět Veriano Luchetti a Paul
Plishka. První koncert natáčel Čs. rozhlas, druhý Čs. televize. Pro obě instituce
jsou tyto záznamy skutečnou chloubou, neboť je získaly pro opakovaná užití. A tak
zařazení této dnes už historické nahrávky (Lucia Valentini-Terrani a Nikolaj Gjaurov
už nejsou mezi námi) do vysílání nám připomene nezapomenutelný 12. červen 1981. Requiem,
které Giuseppe Verdi zkomponoval na památku Italy velmi milovaného básníka a
vlastence Alessandra Manzoniho v roce 1874, zaznělo tehdy v Praze v provedení skutečně
špičkovém a v každém směru vzorovém.
BOHUSLAV VÍTEK |