číslo 31 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
![]() Ta zpráva je neuvěřitelná, avšak následující řádky - a budou proto trochu smutné - prokážou, že se nejedná o žádnou lež. Nuže, co se musí přihodit, aby takový pěvec zapomněl zpívat? Odpověď zní: nic mimořádného, ve Velkých Němčicích k tomu stačí pouhá návštěva vinného sklípku Jaroslava Rézla. Sem se totiž chodí jako do kaple, víno, jedno jestli červené nebo bílé, činí ze svých ctitelů - Radek Brzobohatý by o tom mohl něco vyprávět - věřící. Pokorné a pobožné. Je to jen logické, jeho původ je přece božský. (Asi "nejpravdivější" z historek o původu vína je ta, která se váže na putování Dionýsa na ostrov Naxos. Mám ji rád, což je snad omluvou pro tuto malou připomínku.
Hodně se toho říká o víně, něco jsou pomluvy, něco lichotky, pravdou je, že víno jazyk rozvazuje. A právě tohle potkalo Petera Dvorského: při víně ve společnosti jeho oddaných ctitelů (tím je myšlen BROLN s Jindřichem Hovorkou v čele, a také Radek Brzobohatý, jenž už toho o víně ví přinejmenším tolik, jako ten znamenitý chlapík Richard Pratt z povídky Roalda Dahla Chuť) rozvázal a povídal. A zapomněl zpívat. Pokud vás tyto řádky nepřesvědčily a jako důkaz je vám to málo, další zdůvodnění přinese pořad En passant. Navíc se při něm přesvědčíte, že Peter Dvorský je i v disciplíně vypravěčské víc než dobrý. (mym) |