číslo 18
vychází 19. 4. 2004

Zpět na obsah         

Tipy Čro


Neděle 2. 5. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 6. května v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 462

O tom, jak v Brně vědí, která bije

K Brnu přitáhl generalissimus Linhart Torstensson v čele švédské armády nikoli od severu, jako se dalo očekávat. Vzal to jakoby oklikou, od jihu. 3. května roku 1645 obsadil městečko Židlochovice a hned poslal předvoj k Brnu, vzdálenému necelých dvacet kilometrů. Švédové se utábořili jednak na Starém Brně, jednak mezi městem a vesnicí jménem Královo Pole.

Velitel Brna Raduit de Souches měl k dispozici celkem 1475 mužů. Z nich bylo pouze 426 vojáků, včetně 40 mušketýrů na Špilberku. Proti "brněnské armádě" stálo 28 000 mužů Linharta Torstenssona, ke kterým přibylo desetitisícové vojsko sedmihradského knížete Jiřího RákoczihoTeď měl švédský velitel Brno jako na dlani. Následujícího dne se vydal Torstensson k městu. Domníval se, že stejně jako třeba v Olomouci mu zděšené obyvatelstvo otevře městské brány bez boje. Vyslal proto s poslem, který nesl zprávy brněnské městské radě od zemského hejtmana Karla Lichtenštejna, také svého trubače. Generalissimus Brňanům sděloval, že bude nejlíp, když se mu vzdají. Brňané ovšem měli svoje vlastní představy, v čem spočívá jejich dobro. Velitel města Raduit de Souches trubače s otevřeným listem nepřijal. A tak (Torstensson) rozložil kolem města vojsko, píše ve své knize o Švédech pod Špilberkem její autor, brněnský historik Pavel Balcárek, a hned následujícího dne kázal kopat hluboké příkopy, přesahující výšku člověka, aby se dostal blíž k branám. Na vhodných místech (zvláště proti hradu Špilberku) dal postavit několik dělových baterií a okamžitě začal ostřelovat baštu na Špilberku.

Ve městě rozkázal de Souches snést z domů šindelové střechy (tím chtěl zabránit rozsáhlým požárům), dal také kopat příkopy (ty měly nepříteli znemožnit přiblížit se pod hradby města nebo hradu). Ale i Švédové začali budovat příkopy a během deseti dnů usilovné práce se dostali k nové baště na Špilberku. Vyhloubili pod ní podkop, aby v něm položili miny a baštu se chystali vyhodit do povětří. Na plukovníka de Souches však nevyzráli: dal do hradeb prolomit otvor, kterým se potáhl malý oddíl obránců města, ten neočekávaně přepadl Švédy, část jich pobil, část zajal a zničil také prkenné příkopy a opevnění, se kterými si obléhatelé tolik pohráli. Z Králova Pole, kde měl do té doby Torstensson hlavní stan, se teď přestěhoval k Modřicům s úmyslem podniknout útok na Petrov. A ten přišel, hned příští noc, leč: zase bez úspěchu.

Švédové pak - po marné snaze dobýt Špilberk - obsadili vodárnu a kanovnický mlýn pod Petrovem. Zaměřili se na Petrov. Tady začali kopat příkopy, které rozšířili k Židovské bráně (tam, kde začíná dnes naproti nádraží Masarykova třída) a zahájili palbu na město. Brno střelbu opětovalo ze dvou moždířů a čtyř děl. Ze strany Švédů však šlo jenom o odlákání pozornosti. Za pár dnů nato podnikli velký útok na Špilberk, který doprovázela od šesté hodiny ranní prudká střelba. Potom pod novou baštou zapálili podkop, jenomže to udělali s moc velkým chvatem, takže ani nestačili vyklidit pole. Hodně jich tam zahynulo. Výbuch však pobořil i stěny bašty a Švédové se hnali průlomem na Špilberk. Byli však zastaveni střelbou obránců, hlubokým příkopem a vysokým srubem, který tam nechal velitel zbudovat. Útočníci se vrátili s velkými ztrátami.

JOSEF VESELÝ