Sobota 28. 2. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30
hodin
Italka v Alžíru
O
zpěvoherní tvorbu Gioacchina Rossiniho jako celek se zvýšil zájem světové
veřejnosti až od osmdesátých let 20. století, kdy byl ve skladatelově rodišti
Pesaru založen pravidelný letní festival (Rossini Opera Festival) a začala se vydávat
kritická edice díla v redakci Alberta Zeddy. Na českých jevištích měl velkou
tradici pouze Lazebník sevillský, občas se objevila Popelka nebo Turek v Itálii. Mezi
těmi díly, která by si zasloužila hojnější uvádění patří jistě komická opera
o dvou dějstvích Italka v Alžíru. Měla světovou premiéru 22. května 1813 v Teatro
San Benedetto. Původně ji Rossini ani nezamýšlel zkomponovat, ale jeden z jeho
skladatelských kolegů, který měl pro tuto benátskou scénu napsat operu, selhal a tak
se obrátili na Rossiniho. Pro nedostatek času musel přijmout nabídnuté libreto,
ostatně jeho "mohamedánské téma" bylo v té době velmi oblíbené, a začal
psát. Za 27 dní byla premiéra. A proč byl úspěch jeho Italky v Alžíru tak
obrovský? Vedle divadelně vděčného tématu i geniální hudby se tu objevují
zřetelné vlastenecké jinotaje, které byly v době snah o sjednocení a osvobození
Itálie velmi aktuální.
Oním nechtěným ale nakonec
oslavovaným libretistou byl Angelo Anelli, který později dodal mj. předlohu k
Donizettiho opeře Don Pasquale. Děj se odehrává v Alžírsku v 17. století. Chytré
Italce Isabelle se podaří osvobodit ze zajetí přítele Lindora, který je držen v
postavení otroka u muslimského vládce Mustafy. Bude přitom muset použít hodně
ženského šarmu i chytrosti, aby krutého, tureckého beje ošálila. O situační
komiku i virtuosní zpěv tu není nouze.
IVAN RUML |