číslo 6
vychází 26. 1. 2004

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 2. 2. 2004 ČT 2 - 21.20 hodin

Hudba Kubou vládne

Kubáncům jsou hudební rytmy snad vrozenéI z děl dosud uvedených v rámci filmů o Kubě jasně vyplývá, že vztah okolního světa ke Kubě procházel a stále prochází složitým vývojem. Po nástupu Castra k moci "ostrov svobody" vyvolával mezi levicovými umělci hlavně v Evropě nesmírné nadšení, které přetrvalo podnes - nejnověji se do dokumentaristických holdů zapojil i přední americký režisér Oliver Stone, když natočil vůdcův portrét. Zahraniční režiséři tam však již od 60. let natáčeli i své hrané filmy: Vladimír Čech (podle scénáře Jana Procházky!) pořídil děsivě přitroublou karnevalovou koláž Komu tančí Havana, Michail Kalatozov se vzmohl na formálně sice pozoruhodný hold kubánské revoluci Soy Cuba, obsahově však zcela poplatný závazným ideologickým schématům. Postupně se začala vzmáhat i domácí filmová tvorba, občas dosahující zajímavých výsledků výrazovým přimknutím k latinskoamerickým tradicím.

Po Wendersově (znovu)objevení kubánských hudebních rytmů Buena Vista Social Club se týmž směrem vypravil i režisér Karim Dridi, když v dalším hudebním dokumentu Život jako sen (původní název je ovšem sdělnější - Cuba Feliz neboli Šťastná Kuba) hledal rovněž samorostlé hudebníky, i když samozřejmě jiné než Wenders. Nemusel se pídit dlouho: uchvátila jej osobnost zpěváka Miguela del Moralese, přezdívaného El Gallo. Znají ho především v Havaně - dokáže okamžitě své publikum rozezpívat i roztačit, ale na režisérovu žádost svá vystoupení rozšíří i na další místa.

Dridi jej provází téměř při každém kroku, zachycuje jeho setkání s jinými potulnými kolegy, nechává však promlouvat především jeho hudbu, která má sílu i jasnozřivost sdělovat vše podstatné. El Gallo zastupuje vrstvu pouličních muzikantů, jimž sice repertoár nikdo neschvaluje, ale oni se střeží všeho, co by mohlo režim popudit. Vyhýbají se sterilním revolučním heslům, ale také jakémukoli protestu. Proto převážně znějí sentimentální milostné texty či rozmarné popěvky. Šíří laskavý sen o lásce, o štěstí, o solidaritě. Kdo se odváží rozhodovat, zda je to málo?

JAN JAROŠ


Úterý 3. 2. 2004 ČT 1 - 16.15 hodin

Oázy v oceánech (1/6)

Isla del Coco - ostrov pokladů

Tři čtvrtiny naší planety pokrývá moře. Na rozlehlé ploše oceánů najdeme jen zřídka lidské osídlení - ale tu a tam z vln vyrůstají vrcholky podmořských hor. Jsou to osamělé ostrovy, jakési oázy v nekonečném moři. Vody kolem ostrovů bývají mimořádné bohaté na rozmanité formy života - a podmořští lovci i kameramani tu mívají dobrý lov. Vypráví o tom nový britský dokumentární cyklus, jehož první díl vás zavede na Kokosový ostrov - Isla del Coco - ve východní části Tichého oceánu.


Středa 4. 2. 2004 NOVA - 23.00 hodin

Nájemní vrazi

Neworleánský gangster najme dva ostré, nelítostné zabijáky a vyšle je za dlužníky do New Yorku, aby dlužné částky vybrali. Ray a A. K. se vydají na cestu, jenže když zjistí o jak vysoké částky se hraje, rozhodnou se vydělat obrovský balík na vlastní pěst. Velmi záhy mají v patách nejen svého gangsterského zaměstnavatele, ale také šéfa detektivního oddělení newyorské policie Hackmana a policistku Baileyovou. Kdekoli se dvojice ranařů objeví, tam je čeká některý z pronásledovatelů a s nimi potíže, z nichž si musí pomoci silou.

Režie Sidney J. Furie. Hrají Rick Fox, Casper Van Dien, Andreas Apergis, Daniel Pilon, Tony Calabretta a další.


Čtvrtek 5. 2. 2004 PRIMA - 11.35 hodin

Bombardéry B-52

Seržant Chuck, šéfmechanik letecké základny není nadšen, že na základnu nastupuje nový velitel letky Jim Herley. Před šesti lety se setkali a Chuck o Jimovi nemá valné mínění. Jeho averze znovu ožívá, Chuck podá žádost o penzionování a uvažuje o velmi lukrativní nabídce manažerského postavení v leteckém průmyslu. Situaci ovšem zkomplikuje fakt, že jeho dcera Louise a Jim v sobě najdou zalíbení. Na základnu jsou do výzbroje zaváděny nové bombardéry B-52. Chucka stroj ohromí a slíbí, že ještě na čas zůstane a alespoň zaškolí mechaniky do údržby.

Režie Gordon Douglas. Hrají Natalie Woodová, Karl Malden, Marsha Huntová, Efrem Zimbalist jr., Don Kelly, Nelson Leigh, Robert Nichols a další.


Pátek 6. 2. 2004 NOVA - 20.30 hodin

Hříšný tanec

Frances Houseman, přezdívaná Baby, je sedmnáctiletá dívka, která se svými rodiči tráví léto v hotelu pro movitější hosty. Tady se dívka, dosud poslušná dcera, seznámí nejen s divokým rytmem tance, který je konzervativními hosty považován za hříšný, ale také sympatickým tanečním instruktorem Johnnym Castlem. A když Johnnyho taneční partnerka Penny zjistí, že je v jiném stavu a nemůže se zúčastnit taneční soutěže v sousedním hotelu, souhlasí Johnny, že vystoupí s Baby. Začne s ní na vystoupení intenzivně cvičit. Společné hodiny tance je sblíží natolik, že jejich vztah přeroste v lásku. Opravdovost jejich citů však musí projít řadou těžkých zkoušek. A to nejen na tanečním parketě, ale především v ovzduší konzervativní morálky, která jejich vztahu nepřála.

Režie Emile Ardolino. Hrají Patrick Swayze, Jennifer Grey, Cynthia Rhodes, Jerry Orbach, Kelly Bishop, Lonny Price, Max Cantor a další.


Sobota 7. 2. 2004 ČT 2 - 21.20 hodin

Egypt stále láká

Starověký Egypt patřil ke kolébkám civilizaceArcheologický výzkum v Egyptě stále přináší nové objevy a poznatky, mnohdy i takové, které málokdo čeká. Je potěšitelné, že v rámci egyptologie hrají už řadu let významnou úlohu i čeští vědci. Jsou ceněni jednak v Egyptě samotném, jednak v archeologických kruzích celého světa. Významně se podíleli i na výzkumu v Západní egyptské poušti. Jejich snažení se podařilo zaznamenat a tak mohla Česká televize připravit šestidílný dokumentární cyklus nazvaný Nové objevy ve starém Egyptě. Naši dokumentaristé měli jedinečnou příležitost navštívit na Sahaře místa, kde kvetla civilizace už v 11. tisíciletí před naším letopočtem a jejíž objevení posouvá hranici historie Egypta o 6 000 let zpět. Český televizní štáb se na tato místa a doprostřed vzrušujících výzkumů dostal především díky zcela výjimečnému povolení Zahiho Hawasse, generálního sekretáře Nejvyšší rady pro památky Egypta. Zdaleka ne každý takové povolení dostane. Naši filmaři si ho "zasloužili" hlavně díky skvělé práci svých krajanů - archeologů a především z obdivu a úcty, které generální sekretář Nejvyšší rady pro památky Egypta chová k dlouholetému vedoucímu české archeologické mise v Egyptě profesoru Miroslavu Vernerovi.

Práce televizních dokumentaristů na Sahaře byla velmi těžká a chvílemi až vyčerpávající, rozhodně však nebyla nudná. Filmaři se při zachycování klíčových objevů dostávali nejen do velmi zajímavých a bez nadsázky vzrušujících, ale občas i nebezpečných situací. Zažít přívalový liják v místech, kde desetiletí nepršelo a vzápětí všemi póry prostupující písečnou bouři nebo útok vyplašených netopýrů patřilo k nezapomenutelným dobrodružstvím. Být při objevech stěn plných skalních kreseb, které jsou jedinečným dokladem dávného života, pískem zasypaných chrámů, zapomenutých karavanních cest posetých lidskými kostmi, vidět místa, kde se před 65 miliony let proháněli dinosauři, a všechno to zaznamenat pro české televizní diváky, to bylo smyslem a cílem této výpravy. Zasvěceným průvodcem cyklem je odborník nejpovolanější, už zmíněný Miroslav Verner, bez nadsázky legenda české egyptologie. První část seriálu nese jméno Tajemství Sahary.

(tp)


Neděle 8. 2. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Terry Gilliam u nás

I u nás populární britská skupina Monty Python se v televizním vysílání (samozřejmě britském) představila poprvé přesně před pětatřiceti lety. Vyznávaný humor byl ve svém důrazu na mystifikaci srovnatelný s přístupem našich "cimrmanalogů", ale na rozdíl od něho se obracel k současnosti a hlavně používal vyhrocenějšího, mnohdy morbidního, cynického či jinak vyšinutého zaostření. Jasnou představu o jejich sžíravém humoru, napadajícím zejména "posvátné" atributy usedlé anglické společnosti, nám poskytne Česká televize, když zopakuje dva skeče z seriálu Monty Pytonův Létající cirkus. Ty totiž jsou součástí komponovaného Pořadu Večer na téma... Ex-Python.

Oním ex-Pythonem se myslí Terry Gilliam, jenž se po rozpadu skupiny prosadil jako režisér. Býval s velkými ovacemi přijímán právě na české půdě, kde montypythonovský humor získal mnoho příznivců - ostatně na televizních obrazovkách jsme mohli vidět téměř všechny filmy jak ještě "společné", tak i pozdější Gilliamovy samostatné. Gilliam si české prostředí oblíbil natolik, že se zde rozhodl realizovat svůj další projekt, inspirovaný osudy i pohádkami bratří Grimmů. O natáčení pojednává unikátní dokument, který Česká televize pohotově nachystala, avšak možná ještě přitažlivější bude Gilliamův dokumentární portrét, nápaditě diváky seznamující jak s působením celé skupiny (když natáčela takové parodie jako Život Briana) tak s režisérovou samostatnou tvorbou (nedávno jsme mohli na Primě spatřit soumračné podobenství Brazil).

RENATA JAROŠOVÁ