Neděle 25. 1. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 29. ledna v 14.30 hodin
TOULKY
ČESKOU MINULOSTÍ - 448
"Celý
život můj byl putování..."
Moc vědění nechť se zasnoubí
s rostoucí vojenskou a politickou mocí Švédska! Tato slova zazněla Janovi Komenskému
v ústrety, když vystoupil z lodi na švédskou půdu. Následoval příval lichotek z
úst Louise de Geera, který učence do Švédska pozval a v přístavu Norrköpingu ho
osobně přivítal. O Komenském se i v tomto severském království šířily zvěsti,
že ze všech nejlíp ví, jak vzdělání zdokonalit, usnadnit a učinit přitažlivým.
To je naprosto postačující
důvod, aby byl ve Švédsku co nejvlídněji přijat. Nechť se ujme reorganizace škol,
nechť připraví nové moderní učednice. Je to přání nejen jeho, Louise de Geera,
ale i švédského kancléře Oxenstierny a mladičké královny tohoto království
Kristiny. De Geer pak je připraven celý podnik sponzorovat.
Mám, nebo nemám
švédskou nabídku přijmout?, říkal si asi v duchu Komenský. Chtěli po něm hlavně
mluvnické a slovníkové práce, učebnice, metodiku. To, čím se léta zabýval, měl
teď přizpůsobit švédskému školství. Co ho ale lákalo víc? Vševěda přece! To
byl teď jeho hlavní program, ne učebnice. Na druhé straně, kdyby kývl, De Geer mu
přislíbil nemalou hmotnou pomoc pro bratry v Polsku i v Uhrách. A také on, Komenský,
by byl hmotně zajištěn. Plácli si, ale s podmínkou: Komenský bude pracovat pro
Švédy, ale zůstane na druhém břehu, v pruském (dnes polském) Elbingu, který v té
době okupovali Švédové.
Všechno vypadalo zprvu skvěle.
Přesto v Komenském hlodaly pochybnosti. Přijal zakázku, o kterou vnitřně nestál.
Přemýšlel nad projektem globálních rozměrů, a přitom vzal na sebe řešit úkoly
nižšího řádu - střípek po střípku sestavovat učebnice. Plynuly měsíce a on se
nebyl schopen vykázat žádnými přiměřenými, natož pak oslnivými výsledky. Vztahy
zprvu vřelé ochladly. Švédové trvali na slíbených školních učebnicích. Louis de
Geer stále rázněji žádal protihodnotu za poskytovanou apanáž. Situace
nezadržitelně spěla ke krizi.
Komenský byl
ze všeho zoufalý. Nejednou mi přišel na mysl - nezapírám
- pocit rozmrzelosti nad tím, že jsem slíbil
vypracování tohoto úkolu a že jsem se
raději všemi silami neobrátil k věcným studiím.
Pak se koněčně rozhodl: Odevzdá práci a hrdě odejde! Vzmužil se napsal de Geerovi.
Sděloval mu, že dlouho a mlčky a horečně pracoval také na něčem jiném,
veledůležitém. To dílo neslo dlouhý latinský název, jak bylo tehdy zvykem, ale my
si jej řekneme česky a zkráceně: Obecná porada o nápravě
věcí lidských. Zdaleka je nemá hotové, ale pojednává o totální
reformě světa. A zakázka pro švédské školy? Je z velké části hotova. Komenský
brzy na to skutečně odevzdal ve Stockholmu sedm spisů - učebnice a metodická díla.
Chyběla pouze osnova organizační reformy školství. Nad Komenského návrhem se sešli
odborníci ze švédské státní správy a rozhodli se pro školní reformu podle
konkurenčního návrhu profesorů uppsalské university.
JOSEF VESELÝ |