Neděle 25. 1. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 29. ledna v 14.30 hodin

Moc vědění nechť se zasnoubí s rostoucí vojenskou a politickou mocí Švédska! Tato slova zazněla Janovi Komenskému v ústrety, když vystoupil z lodi na švédskou půdu. Následoval příval lichotek z úst Louise de Geera, který učence do Švédska pozval a v přístavu Norrköpingu ho osobně přivítal. O Komenském se i v tomto severském království šířily zvěsti, že ze všech nejlíp ví, jak vzdělání zdokonalit, usnadnit a učinit přitažlivým.

To je naprosto postačující důvod, aby byl ve Švédsku co nejvlídněji přijat. Nechť se ujme reorganizace škol, nechť připraví nové moderní učednice. Je to přání nejen jeho, Louise de Geera, ale i švédského kancléře Oxenstierny a mladičké královny tohoto království Kristiny. De Geer pak je připraven celý podnik sponzorovat.

Mám, nebo nemám švédskou nabídku přijmout?, říkal si asi v duchu Komenský. Chtěli po něm hlavně mluvnické a slovníkové práce, učebnice, metodiku. To, čím se léta zabýval, měl teď přizpůsobit švédskému školství. Co ho ale lákalo víc? Vševěda přece! To byl teď jeho hlavní program, ne učebnice. Na druhé straně, kdyby kývl, De Geer mu přislíbil nemalou hmotnou pomoc pro bratry v Polsku i v Uhrách. A také on, Komenský, by byl hmotně zajištěn. Plácli si, ale s podmínkou: Komenský bude pracovat pro Švédy, ale zůstane na druhém břehu, v pruském (dnes polském) Elbingu, který v té době okupovali Švédové.

Všechno vypadalo zprvu skvěle. Přesto v Komenském hlodaly pochybnosti. Přijal zakázku, o kterou vnitřně nestál. Přemýšlel nad projektem globálních rozměrů, a přitom vzal na sebe řešit úkoly nižšího řádu - střípek po střípku sestavovat učebnice. Plynuly měsíce a on se nebyl schopen vykázat žádnými přiměřenými, natož pak oslnivými výsledky. Vztahy zprvu vřelé ochladly. Švédové trvali na slíbených školních učebnicích. Louis de Geer stále rázněji žádal protihodnotu za poskytovanou apanáž. Situace nezadržitelně spěla ke krizi.

Komenský byl ze všeho zoufalý. Nejednou mi přišel na mysl - nezapírám - pocit rozmrzelosti nad tím, že jsem slíbil vypracování tohoto úkolu a že jsem se raději všemi silami neobrátil k věcným studiím. Pak se koněčně rozhodl: Odevzdá práci a hrdě odejde! Vzmužil se napsal de Geerovi. Sděloval mu, že dlouho a mlčky a horečně pracoval také na něčem jiném, veledůležitém. To dílo neslo dlouhý latinský název, jak bylo tehdy zvykem, ale my si jej řekneme česky a zkráceně: Obecná porada o nápravě věcí lidských. Zdaleka je nemá hotové, ale pojednává o totální reformě světa. A zakázka pro švédské školy? Je z velké části hotova. Komenský brzy na to skutečně odevzdal ve Stockholmu sedm spisů - učebnice a metodická díla. Chyběla pouze osnova organizační reformy školství. Nad Komenského návrhem se sešli odborníci ze švédské státní správy a rozhodli se pro školní reformu podle konkurenčního návrhu profesorů uppsalské university.