Písničky z druhého břehu, ČRo 2 - Praha, 31. ledna, 21.04

Noc před 1. únorem a následující den slavily staří Keltové jako jeden ze svátků ročních období. Takzvaný imbolc, církví později převzatý jako Hromnice, uváděl už přibližně dva tisíce let starý, až koncem 19. století objevený Colignyský kalendář. Šlo o svátek symbolizující brzký příchod jara a konaný na počest keltské bohyně Brigity, básnířky, věštkyně a léčitelky, ochránkyně žen a dětí, rolníků i dobytka. Pořad Písničky z druhého břehu oslaví tento svátek návratu světla symbolicky - tedy hudbou, které jsme si zvykli říkat keltská. Nedávno totiž vyšla nová alba hned dvou českých souborů, jejichž muzika z keltských kořenů vyrůstá.

Kapela Dún an Doras vznikla v druhé polovině devadesátých let a její první obsazení bylo vskutku mezinárodní: vedle několika Irů v ní hrála třeba švédská houslistka Nilla Axelsson. Na začátku roku 1999 skupina nahrála pro značku Mars Records své debutové album Bossa Nudski, ale poté se většina jejích členů vydala na další toulky po světě a z původní sestavy zbyla jen zpěvačka Katka Garcia a baskytarista René Starhon. Ti si nakonec našli nové spoluhráče: kytaristu Petra Košumberského, houslistu Daniela Malczyka, flétnistu Radvana Markuse a hráče na tabla, djembe a darbuku Jakuba Severina. V tomto složení Dún an Doras přichystali CD Sweet & Sour, obsahující pět písniček a řadu dynamických instrumentálních skladeb.

Také na novou nahrávku proslulé skupiny Kukulín jsme čekali několik let, v jejichž průběhu její lídr, houslista Jan Hrubý, natáčel jednu sólovou desku za druhou (naposledy vydal titul Mezidobí). Páté album Kukulína se jmenuje Silmarillion a pokud jste se při četbě oxfordského profesora lingvistiky J. R. R. Tolkiena neomezili jen na jeho dnes tak populární trilogii o Pánovi prstenů, jistě se dovtípíte, že písně na tomto albu čerpají ze stejnojmenného a dlužno dodat, že o poznání méně známého Tolkienova románu. Skupina se ve studiu sešla ve složení Jan Hrubý - housle, viola, akustická kytara, mandola, Jan Kolář - hoboj, klávesy, zpěv a Ruda Hálek - akordeon; a pro úplnost se sluší dodat, že ani tentokrát neopomenula přizvat zajímavé hosty, například kytaristu Pavla Skálu či zpěvačku Janu Lewitovou. Autorsky je Silmarillion opět takřka výhradně dílem Jana Hrubého, který složil deset ze dvanácti skladeb. Oproti jeho předešlým počinům je Silmarillion téměř stoprocentně písničkovým cédéčkem a v kontextu Kukulínovy diskografie jde o zřejmě nejpropracovanější studiové album skupiny. Už proto je hodno zvýšené pozornosti.

MILAN ŠEFL