47
vychází 10. 11. 2003

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 17. 11. 2003 NOVA - 16.50 hodin

Bounty

Loď Bounty vyplula 23. prosince 1787, aby z ostrova Tahiti dopravila na Jamajku sazenice chlebovníku. Její kapitán, poručík William Bligh, prosadí v touze obeplout zeměkouli trasu vedoucí kolem Hornova mysu, přestože je příliš riskantní. Prudká bouře u mysu ho však donutí změnit plány a loď se vydá k cíli pod novým kursem. Potíže vyvolávají časté spory nejen mezi mužstvem, ale také mezi Blighem a jeho zástupcem a vyvrcholí v okamžiku, kdy Bligh svého zástupce zbaví funkce a na jeho místo jmenuje svého přítele, poněkud lehkomyslného prvního důstojníka Fletchera Christiana. Skutečné problémy však nastanou až poté, kdy v říjnu 1788 přistála Bounty na Tahiti.

Režie Roger Donaldson. Hrají Anthony Hopkins, Mel Gibson, Laurence Olivier, Edward Fox, Daniel Day Lewisr, Bernard Hill, Liam Neeson a další.


Úterý 18. 11. 2003 ČT 1 - 16.15 hodin

Po Kostkáčovi bude děti provázet Mo(u)dronos

Oblíbené Kostičky skočily - co se týče věku svých dětí - trochu dopředu a změnily jméno. Tak se stalo, že tu teď máme pořad nazvaný Mo(u)dronos určený diváčkům od prvních do třetích tříd základních škol. Zachovává ovšem kontinuitu s Kostičkami, ať už jde o základní ideu, klauna průvodce či tvůrčí tým. Klaun s modrým nosem je trošku podobný Kostkáčovi, ale už toho ví mnohem víc. Umí psát, rád do všeho strká nos a je to vášnivý cestovatel. Všude se rád podívá a děti bere s sebou. Ale nejen to! Nechá se od nich také navést k všelijakým dobrodružstvím nebo legráckám (je to ostatně klaun, ne?).

Autory nového cyklu pro děti jsou scenárista a režisér Ivan Látal, kameraman František Chmela, střihač Milan Justin, výtvarnice Šárka Váchová, muzikant a herec René Krupanský, dramaturgové Kateřina Uhlířová a Milan Vacek a odborná poradkyně doc. Eva Opravilová. Všichni společně pak v České televizi připravili pořad, který by měl nabízet to, co v uzavřeném prostoru učebny učitel nemůže: cesty prostorem a časem s důrazem na mezipředmětové vztahy a souvislosti. Měl by, podle svých protagonistů, být tvořivou dílnou, respektive by k ní měl děti inspirovat. Každý z dílů bude dlouhý 18 minut, v konečné podobě by těch dílů mělo být okolo třiceti. Stejně jako Kostkáč by se tedy i Mo(u)dronos měl na obrazovkách objevovat několik let. V prvním díle (nazvaném Strom a dřevo) je odvede na cestu za dřevem. Tedy do lesa, do dřevěné vesničky, do papíren. Děti se seznámí s různými způsoby zpracování dřeva, ale také s tím, jaké stromy vůbec v lese rostou a jak se který pozná. Potkají se ovšem také s dalšími - rostlinnými i zvířecími - lesními obyvateli.

Druhý díl je věnován jízdnímu kolu a všemu kolem něho, třetí péči o domácí mazlíčky, čtvrtý se zamýšlí nad pojmem domov, pátý se věnuje slovu a písmu, šestý drobným živočichům, kteří žijí okolo nás a ze sedmého se děti dozvědí, co všechno umí světlo a stín. To je ovšem jen zlomek Mo(u)dronosových témat.

(tp)


Středa 19. 11. 2003 ČT 2 - 20.00 hodin

Ruský medvěd ve finském zázemí

Ruská satirická komedie Svérázný rybolov je nejen názvem spřízněna s dříve uvedeným filmem Svéráz národního lovu - natočil ji stejný režisér (Alexandr Rogožkin) a v hereckém obsazení poznáme tytéž tváře (Alexeje Buldakova, Viktora Byčkova, dokonce i Fina Ville Haapasala). Zatímco první snímek se dotýkal ve spíše komorním aranžmá rysů ruské povahy včetně někdy až násilné pohostinnosti a záliby ve vodce, zde důraz přechází na společenské rozměry takto vedené existence. Ukazuje se totiž, že sebeabsurdnější nápad není dost absurdní na to, aby s naprostou samozřejmostí, ba bohorovností nemohl být realizován.

Když skupinka přátel, mezi nimiž nechybí vždy vyrovnaný, v nadsazené sebejistotě i vzdělanosti modelovaný generál či jelimánkovitý prokurátor s naopak absentujícími zkušenostmi, vyrazí na rybolov, vodka jim natolik zatmí vědomí, že nakonec přistanou u přepychové chaty, aniž tuší, že se ocitli ve Finsku. Zde také složí "drobné zásoby", plných 16 kartonů nezbytného "životabudiče". Když se později chtějí pro pití vrátit, žádají o pomoc vojenské námořnictvo - nejprve opíjejí kapitána válečné lodi, později se do akce vypraví miniaturní ponorkou...

Ruský rybolov skýtá netušené možnostiRogožkin, jenž si napsal i scénář, prokázal, že skvěle ovládá principy situačních gagů, ověřených už v dávných němých groteskách. Umí humorný akcent vydolovat zejména ze scén, v nichž pro diváka zjevná nadsázka se pro hrdiny stává běžnou realitou - a z této nerovnosti pak prýští množství komediálních situací. Samozřejmě nezačíná hned nejtěžším kalibrem. Na začátku vyprávění si pomáhá běžnou výzbrojí, ať již těží ze záměn (namísto nefunkčního auta je přitažena omylem zapřažená kráva - a poté následují úvahy, zda by rychlost přesunu neměla být zaslána do Guinnessovy knihy rekordů) nebo totální opilosti, kdy postavy buď náhle a s blaženým úsměvem upadají do naprosté nehybnosti nebo si po probuzení vůbec nic nepamatují.

Zprvu spíše banální a konvenční, i když nápaditě rozehrané vtípky postupně nabývají na intenzitě - nastupuje již zmíněná absurdita nikoli jako cosi přesahujícího lidské chápání, nýbrž jako přirozená a snad dokonce nezbytná součást lidské existence. Rogožkin čerpá z morbidního humoru (třeba při lovení ryb pomocí výbušnin nakonec vylétne do povětří i loď s povedenými rybáři), ale jeho akcenty sahají až k politické satiře. Svět, kde je možné všechno (kde třeba dojde k vystřelení rakety náhodným stisknutím tlačítka, z neznalosti považovaného za součást vodovodní baterie), docela připomíná Kubrickovu mrazivou grotesku Dr. Divnoláska. Ale Rogožkin naštěstí své postřehy nedomýšlí ke globálnímu (sebe)zničení lidstva.

JAN JAROŠ


Čtvrtek 20. 11. 2003 PRIMA - 22.50 hodin

Na život a na smrt

Kanada 1931. Traper Albert Johnson žije sám v ledových horách blízko řeky Yukon. Během návštěvy města zpozoruje krvavé psí zápasy, kterými se baví drsní muži a uzavírají sázky. Johnson zápas přeruší a odkoupí jednoho ze psů, který je už téměř mrtvý, za dvě stě dolarů i přes nesouhlas jeho majitele Hasela. Johnson psa vyléčí a zabydlí se v opuštěném srubu. Hasel chce svého psa zpět a se svými kumpány na srub zaútočí.

Režie Peter R. Hunt. Hrají Charles Bronson, Lee Marvin, Andrew Stevens, Carl Weathers, Ed Lauter, Scott Hylands, Angie Dickinsonová a další.


Pátek 21. 11. 2003 ČT 1 - 23.40 hodin

Zámek hrůzy

Do starého domu, plného děsivých zvuků, úkazů a dávných tajemství, přijíždí doktor Marrow (Liam Neeson) s třemi pokusnými osobami, na nichž má zkoumat nespavost. Ve skutečnosti mu jde o postižení fenoménu strachu ve skupině lidí uzavřených na odlehlém místě. Jeho experiment se mu však postupně vymyká z rukou, neboť ve starém zámku skutečně straší, a vztahy mezi Marrowem a jeho pokusnými králíky, světáckou umělkyní Theo (Catherine Zeta-Jonesová), uzavřenou dívkou Nell (Lili Taylorová) a mladým povalečem Lukem (Owen Wilson), jsou ve viktoriánsky ponurém sídle podrobeny děsivým zatěžkávacím zkouškám.


Sobota 22. 11. 2003 NOVA - 20.00 hodin

Nesmělé námluvy

Téma téměř pohádkového sblížení dvou lidí ze sociálně nerovných vrstev, kteří si porozumí navzdory překážkám, provází spotřební produkty odedávna. Je nedílnou součástí všech možných kýčů a zůstává plně zachováno, i když se vnější atributy, do nichž je tento příběh zasazen, mění. Sice již vyšla z módy chudičká, nejlépe ještě osiřelá dívka, do níž se zamiluje šlechetný milionář, hrdinové jsou aspoň navenek rovnoprávní, ale přesto je dál rozděluje rozdílné postavení. Tak je tomu také v anglo-americké komedii Notting Hill. I když bývá zdůrazňována spřízněnost s typem filmů jako Čtyři svatby a jeden pohřeb, spíše přicházejí na mysl komedie jako Láska přes internet.

Scenárista Richard Curtis by se jistě rád inspiroval u mistrů pohotově psaných konverzačních komedií, ale narozdíl od nich vnáší nestravitelnou pózu: čím více usiluje, aby rozmluvy vzbuzovaly úsměv, tím silněji rezonuje jejich vyumělkovanost. Chybí jim přirozené plynutí, cítíme, že nevyvěrají z hloubi navozovaných zápletek, ale že jsou pracně sestavovány, zanechávajíce jen rozpaky a příchuť neumětelství. Režisér Roger Michell se je snažil změkčit ohlazením hran, postavy zbavuje extrovertních rysů, naopak se jim snaží vtisknout rozměr dojemných lidiček náhle zaskočených obapolnou láskou.

U nepříliš úspěšného knihkupce Williama, kterého představuje Hugh Grant, je zcela zřetelná neprůbojnost a ostýchavost, obavy z intenzivnějšího citového zaangažování, avšak i hýčkaná filmová hvězda Anna (tu hraje Julia Robertsová) vypadá jako nesmělá holčička, posléze prosící o kousek opravdového citu, než jako rozmarná hvězda, zvyklá, že dosáhne všeho, nač si vzpomene. Možná až překvapí, s jakým alibismem a v jakém idylickém zjednodušení je vylíčeno herecké povolání i tvář lidí, kteří se v něm prosadili. I připuštěné stíny, které provázejí hereckou slávu (počínaje věčnými dietami či zkrášlujícími operacemi a konče senzacechtivým tiskem), jsou pouhými prkotinami ve srovnání s bezpečím, jaké nabízí rámě upřímného muže...

(jš)


Neděle 23. 11. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin

Musím tě svést

V centru filmu stojí za podivných okolností vzniklý milostný trojúhelník. Jeho představitele hrají Ivana Chýlková, Ivan Trojan a Jan Kraus. Námět k filmu vznikl na základě skutečné události a článku ve francouzském tisku. Vysoká francouzská politička se stala obětí komplotu, který proti ní zosnoval její manžel se svým přítelem. Režisérka a scenáristka filmu Andrea Sedláčková má totiž ve Francii rodinu a od roku 1989 střídavě žije v Praze a v Paříži. Na diváka čeká odpověď na několik základních otázek: Co se může stát, když je žena mnohem úspěšnější, než její manžel, nejen že více vydělává, ale má i zásadně lepší společenské postavení? Co nastane, když intrika je tak pokleslá, že uvede do chodu mechanismus lidských slabostí? Co může vést k tomu, aby si manžel dojednal s nejlepším kamarádem natočení nevěry své ženy?