Zlínská skupina Maraca sice vznikla relativně nedávno (přesněji: na podzim roku 2000), ale v její diskografii je cédéčko Longe už třetím titulem - po vlastním nákladem vydaném eponymním debutu a scénické hudbě z představení Komedie omylů v ostravském Moravskoslezském divadle. Nové a dosud nejreprezentativnější album této sedmičlenné formace mělo původně obohatit katalog portugalského vydavatelství Equilibrium Music, asi také proto, že Maraca na něm zhudebnila básně slavného portugalského spisovatele Fernanda Pessoy, o jejichž imaginativnosti i zvláštní melancholičnosti si lze udělat představu z překladů v bukletu. Ale snažit se porozumět tomu, o čem na albu Longe v portugalštině obdivuhodně přirozená Gabriela Plíšková zpívá, není bezpodmínečně nutné, slova jsou tu totiž spíš jakýmsi umocňovatelem prožitku, jednou z mnoha složek působivé směsi, namíchané ze stylově až protichůdných ingrediencí. Rozkročení mezi etnickou hudbou, rockem i jazzem odpovídá i nebývale pestrý nástrojový arsenál skupiny: Panova flétna, lesní roh, klarinet, arabská loutna oud, australská píšťala didgeridoo, ale taky housle, violoncello, kytary, bicí, navrch sampler... Maraca určitě stojí za poslech.