Neděle 13. 7. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA
Premiéra 13. července v 8.04, repríza 17. července v 0.04
TOULKY
ČESKOU MINULOSTÍ - 419
O statečných
Moravanech u Hvězdy a historické pravdě
Dominantou bojiště na
Bílé hoře byla už v době bitvy stavba
renesančního letohrádku Hvězda, stojícího uprostřed
obory. V bitvě samé sice nesehrála žádnou významnou
úlohu, ale stala se dodatečně jejím symbolem,
který nechybí na žádném vyobrazení.
Letohrádek Hvězda na Bílé hoře. Podivná stavba. Dal
ji vystavět Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn císaře Ferdinanda I. Tento Ferdinand
junior spravoval České království jménem svého otce. Oženil se s neurozenou
měšťanskou dcerou Filipinou Welserovou a tím proti sobě vyvolal otcův hněv. Pro
svou krásnou ženu dal mladý arcivévoda italskými staviteli vybudovat letohrádek
(budování letohrádků pro manželky bylo zřejmě habsburskou vášní - jeho otec dal
pro svou choť Annu postavit letohrádek Belveder, jemuž se říká letohrádek
královny Anny). Hvězda je příkladem filosofické stavby. Nikoli proto, že ji
Ferdinand věnoval své ženě - měla být ztělesněním řádu, harmonie a
všeobecného ladu mezi věcmi. Takový obraz přírody a jejích zákonů. Proto musela
být výrazem matematických vztahů, vyjadřujících metafyzické názory na složení
světové hmoty, na stavbu vesmíru a postavení kosmických těles. Do takové stavby,
jakou byla a je Hvězda, se promítala magie čísel, kabala i alegorie alchymistů.
Letohrádek, postavený uprostřed královské obory plné zvěře, je vystavěn na
půdorysu šesticípé Davidovy (nebo Šalamounovy) hvězdy - tedy dvou vzájemně se
protínajících rovnostranných trojúhelníků. Cípy hvězdy i meziprostory mezi nimi
jsou věnovány antickým božstvům a postavám mytologie, které daly své jméno i
oběžnicím. Ústřední prostor uvnitř hvězdy je zasvěcen historickým postavám
starověkého světa - mezi nimi dominuje Aeneás. Čtyři podlaží (tři nadzemní a
jedno podzemní) můžeme chápat jako čtyři živly - oheň, vzduch, vodu a zemi...
JOSEF VESELÝ |