26
vychází 16. 6. 2003

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 23. 6. 2003 ČT 2 - 21.30 hodin

Krutost rajské zahrady

Od uznávaného íránského režiséra Majida Majidiho jsme již viděli Božské děti. Nyní následuje Barva ráje. I zde je protagonistou malý chlapec - a navíc slepý. Třebaže vyprávění zaujme realistickou kresbou reálií, všedních dnů na iránském venkově, lze mu přisoudit bezmála rozměr podobenství. Natolik se upíná k abstrahovaným hodnotám. Všudypřítomná je idea Stvořitelovy přítomnosti (však také originální název Rang-e khoda odkazuje k božím barvám, na což mnohé zahraniční ohlasy upozorňují), jak se projevuje v mnohočetných přírodních krásách, pestré barevnosti, kterou však malý hrdina nemůže vnímat. Přestože se chlapec musí obejít bez vizuálních vjemů, dotek s okolním světem mu nahrazuje dotyk, závan vůně, vítr čechrající vlasy i tvář.

Osudy slepého chlapce nikdy nesklouznou k melodramatuÚstředním motivem je nejprve putování a poté sžívání se s novým místem, s novými mravy. Hocha, který navštěvoval teheránskou školu pro nevidomé, si na prázdniny odváží jeho otec do rodné vsi. A vesnice uplatňuje jiné zvyklosti než město - postižené stíhá pohrdání a výsměch, i ovdovělému otci vadí jeho přítomnost v chystání nového sňatku. Režisér se přesto dokáže vzepnout k poetickému nazírání tohoto prostředí i chlapcových osudů. Události jemně navlékané jak korálky na šňůrku se přitom vyhýbají jakémukoli změkčování, i tragické příhody nakonec vyznívají jako součást věčného životního koloběhu. Převažuje drobnokresba, nepatrné náznaky provázejí všední existenci lidí, zvažují jejich sobectví i ušlechtilé pohnutky. Majidiho snímek je samozřejmě vzdálen křesťanskému uvažování, avšak dokládá, že duchovní proudy kdekoli na světě opravdu hýří všemi barvami ráje.

O íránských filmařích se tvrdívá, že se k dětským hrdinům obracejí proto, aby unikli cenzurním tlakům. To je ovšem zjednodušující pohled. Skrze dětské postavy jsou totiž schopni postihnout s nebývalým zevšeobecněním zákruty lidských osudů nezávisle na věku jednajících postav. Majidiho Barva ráje je toho názorným dokladem.

(jš)


Úterý 24. 6. 2003 ČT 2 - 23.30 hodin

Válečníci

Ještě před několika dny byli na vojenské základně v Německu, dnes jsou ve válkou rozvrácené Bosně. Přijíždějí sem jako příslušníci britských mírových sil s cílem pomáhat místním lidem. Jsou mladí, skvěle vycvičení, sebevědomí. Věří, že jejich přítomnost dokáže civilnímu obyvatelstvu ulehčit jeho nelehký úděl. Netuší, s jakou mírou lidské bestiality se tu setkají, jak šokující obrazy utrpení jednotlivců i celých skupin se jim budou střídat před očima. Netuší, že možná daleko nejhorší ze všeho bude vědomí naprosté vlastní bezmoci. Vědomí, že jim nezbývá nic jiného, než tomu všemu nečinně přihlížet. Neboť jakýkoliv sebelépe míněný zásah z jejich strany by byl klasifikován jako porušení neutrality, vměšování a dokonce možná i jako napomáhání etnickým čistkám...

Britský snímek, líčící osudy jednoho fiktivního praporu, vychází ze skutečných událostí.


Středa 25. 6. 2003 ČT 2 - 20.00 hodin

Rodina Mannových jako svědomí minulého století

Bratři Thomas a Heinrich Mannovi proslavili německou literaturu 20. století jako málokdo. Vytvořili pozoruhodné výpovědi o společnosti své doby, o jejích protikladech i pokrytectví. Stvořili náročná historická podobenství, ať již to byly romány o mládí i zrání francouzského krále Jindřicha IV. či tetralogie o biblickém Josefovi a jeho bratrech. Před vzmáhajícím se fašismem emigrovali - a právě tehdy spěli k uměleckému vrcholu. Mnohé příběhy se dočkaly filmových přepisů: Profesor Neřád se vtělil do Modrého anděla, Viscontiho zaujala Smrt v Benátkách.

Nyní v Německu vznikl unikátní projekt, který podrobně rekonstruuje jejich životní dráhu: Mannovi - román století. Kombinuje inscenované pasáže se vzpomínkami pamětníků, zařazuje dobové dokumenty. Uvidíme novátorský, otevřený tvar dokudramatu, který přinesl jeho duchovnímu otci a režisérovi Heinrichu Breloerovi řadu televizních ocenění.

Ústřední postavu Thomase Manna ztvárnil vynikajícím způsobem Armin Mueller-Stahl, jenž věrohodně přiblížil složitá dilemata, s nimiž se musel potýkat. Stěžejní roli při vzniku dokumentu zaujala poslední žijící dcera Thomase Manna Elisabeth Borgeseová, která zemřela zanedlouho po natočení dokumentu. Ve svých vstupech provází a komentuje poutavý příběh, který se před divákem odvíjí.

První část se začíná odehrávat roku 1918, kdy oba bratři již byli uznávanými osobnostmi. Budeme sledovat nejen osudy Thomase a Heinricha, ale i osamostatňování obou Thomasových umělecky nadaných dětí Eriky a Klause. Ty pozvolna dospívají a zkoušejí, jak chutná nevázaný život berlínské bohémy, jak chutná svoboda, svazovaná stále hlasitějšími křiklouny v hnědých košilích s hákovým křížem na rukávu.

(jš)


Čtvrtek 26. 6. 2003 ČT 2 - 21.40 hodin

Jak se slepují rodinné neshody

Ačkoli o slavném anglickém filmu Tajnosti a lži režiséra Mika Leigha jsme již psali při jeho premiérovém uvedení, určitě si nyní zaslouží aspoň stručnou připomínku. Patří do apelativní linie děl, která zdůrazňují vstřícnost a vzájemné pochopení v mezilidských vztazích, u bytostného skeptika Leigha překvapuje naděje, kterou všem svým postavám otevírá. Vypráví o mladé černošce Hortense, která vyrůstala jako adoptované dítě. V dospělosti vyhledá svou biologickou matku. A probleskne i rasová otázka: černoška Hortense (decentně ji ztvárnila Marianna Jean-Baptisteová) zprvu odmítá uvěřit, že se mohla narodit bílé matce, kterou vpravdě geniálně ztvárnila Brenda Blethynová.

Režisér zvolil komorní polohu s výstižně napsanými dialogy, kterým nechybí humorná nadsázka. Příběh se dotýká problémů kolem hledání životních jistot, ať již jsou to existenční nebo vztahové otázky. Některé výjevy - třeba nesmírně dlouhá a přitom v jediném nehybném záběru natáčená scéna prvního setkání Hortense a její matky Cynthie - mistrovsky postihují měnící se rozpoložení postav, narušování obvyklých stereotypů, na něž si přivykly. Je až neuvěřitelné, co všechno lze vyslovit pouhou změnou výrazu ve tváři či nasazení hlasu.

A uvědomíme si, jak Leigh pootáčí sociální zakotvení: zatímco černá Hortense vystudovala vysokou školu a získala dobře placené místo, její biologická matka živoří na pokraji nouze. Přesvědčíme se, že vzniku působivého filmu stačí málo - nalézt dostatečně nosné téma. A Leigh ví, že úplně obyčejný život kolem nás jich nabízí nepřeberné množství.

(jš)


Pátek 27. 6. 2003 NOVA - 23.20 hodin

Anděl smrti

Azazel je jeden z padlých andělů, které Bůh zbavil podoby a oni se za to mstí na lidech. Protože nemá vlastní tělo, žije v tělesných schránkách jiných. Lidí i zvířat, do kterých může vstoupit jediným letmým dotykem a v případě, že je hostitel zabit, dokonce i bez nutnosti dotyku, pouze však po dobu jednoho nadechnutí, kdy je schopen "venku" přežít. Mluví všemi jazyky a je skutečným, téměř absolutním zlem. Nezničitelným, nepřemožitelným, nelítostným a bezcharakterním. Přesvědčit se o tom může detektiv Hobbes.

Režie Gregory Hoblit. Hrají Denzel Washington, John Goodman, Donald Sutherland, Embeth Davidtzová, James Gandolfini a další.


Sobota 28. 6. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin

Američané ve vesmíru

Ač v prvopočátcích chtěl Clint Eastwood pozdvihnout dosud podceňované žánry (western, krimi) k uměleckým výšinám či aspoň důstojnosti, nyní se rychle kloní k průměrným stereotypním vyprávěnkám, které halasí vlastenčením, hrdostí na americký původ, kdy intrikáni a ničemové neuspějí v souboji s těmi čestnými, s všudepřítomným odhodláním nezávislým na věku. Snímek Vesmírní kovbojové to jen potvrzuje.

Američtí veteráni se nebojí ani letu do vesmíru - v popředí Clint EastwoodVýchozí zápletka je dosti bizarní: ruský generál požádá Američany, aby pomohli, neboť údajně telekomunikační satelit padá z oběžné dráhy, protože přestal reagovat na pokyny z pozemského střediska - a problém je v tom, že počítačový program, který jej řídí, je beznadějně zastaralý: pochází z "dávnověku" a shodou okolností jeho autorem je bývalý programátor Frank (hraje ho sám Eastwood). Hrdina sice nechápe, jak se jeho program mohl ocitnout na ruské lodi, ale uvolí se pomoci - za podmínky, že jej opraví přímo na místě a do vesmíru že s ním poletí i jeho zbývající druzi, kdysi se podílející na přípravě neuskutečněného kosmického letu.

V krátkém prologu se seznámíme s jejich současnými profesemi: ač všichni již v důchodovém věku, nezahálejí: jeden vystupuje jako nepříliš úspěšný kazatel (James Garner), další provozuje horskou dráhu (Donald Sutherland) a poslední podniká zpola akrobatické vyhlídkové lety pro odvážné zájemce (Tommy Lee Jones). Po kraťoučkém rozmýšlení se s nesmírným nadšením pustí do přípravy na svůj první vesmírný let a spolu s mladičkými adepty podstupují náročný trénink, kdy mnohdy překvapí dovednostmi, které vyváží jejich fyzický handicap.

Není třeba dodávat, že uniknou veškerým intrikám nepřejícných nadřízených, že navzdory havarijní situaci opraví vesmírnou stanici, na níž jsou ve skutečnosti instalovány jaderné zbraně. Už z tohoto stručného nárysu je patrné, nakolik je vyprávění poplatné obligátním stereotypům hollywoodské machy - lze odhadovat průběh i rozuzlení jednotlivých zápletek, přesně je nadávkován humor i napětí, přidány dojetí, hrdost i láska, v posledku pak patetické sebeobětování smrtelně nemocného ve prospěch zbývajících. Hrdinové překonají někdejší rozbroje mezi sebou a stávají se přímo zosobněným vzorem kolegiálního chování, podobni dávným kovbojům.

Oproti čestnosti Američanů (byť jakkoli hašteřivé a plné nevyřízených účtů z minulosti - hlavně vzhledem k velení) se ruská strana i po rozpadu sovětského impéria stále jeví jako zatuchlá a podraznická: generál třeba do poslední chvíle nepřiznává existenci zbraní, pozůstatek studené války. Ruská vypočítavost a zištnost však není blíže rozvíjena, stává se jen jakousi marginální poznámkou pod okraj, která měla jen rozhýbat základní nosné zápletky.

Eastwoodova režie postrádá výraznější tvůrčí invenci, jen vrství jednotlivé epizody se záměrem pokud možno okamžité atraktivity. Příběh postrádá výraznější dramatické vyklenutí, dvě třetiny plochy zaujímají žánrové obrázky víceméně ze soukromí jednotlivých protagonistů či ze zákulisí raketové základny. Eastwood nezastírá, že své vyprávění mechanicky sestavil z dílců mnohokrát již spatřených v jiných filmů. Avšak zvolené prostředí je přitažlivé a podnikaví staříci sympatičtí. Co více chtít?

JAN JAROŠ


Neděle 29. 6. 2003 NOVA - 20.55 hodin

Léto v Alabamě

Stalo se horkého léta roku 1965 v Alabamě, kde se svým bratrem Wileym vyrůstal na odlehlé farmě u milující babičky osiřelý hrdina příběhu, třináctiletý chlapec Peter Joseph, kterému ovšem říkají zkráceně Peejoe. Poklidný život vzdálený složitému světu šedesátých let naruší onoho léta dvě dramatické události, které zásadním způsobem ovlivní Peejoeho život. Nejprve se objeví jejich poněkud výstřední teta Lucille a potom...

Režie Antonio Banderas. Hrají Melanie Griffith, David Morse, Lucas Black, Cathy Moriarty, herec a muzikant Meat Loaf, Rod Steiger, Richard Schiff, Elizabeth Perkins a další.