Úterý 3. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin

Režie Joseph Sargent. Hrají Laurie Metcalfová, Mackenzie Astin, Tyrone Benskin, Cedric Smith a další.

Čtvrtek 5. 6. 2003 ČT 2 - 21.50 hodin

Pátek 6. 6. 2003 ČT 1 - 21.25 hodin

Komisařství na Nábřeží zlatníků se vyprázdnilo. Službu má jen mladičká inspektorka, protože to vždy odnesou "ucha". Všichni ostatní jsou nasazeni na případ, který se jmenuje Moulinova svatba. Do budovy se však dostanou ozbrojení muži a jedna žena. Kde vzali služební průkazy a co chtějí zrovna na komisařství? Než se policistka vzpamatuje, je odzbrojena a svázána jako rukojmí. A díky zapomenutým prstýnkům v zásuvce kanceláře přibudou další rukojmí. Co chtějí ti ke všemu odhodlaní muži a zoufalá žena s bolestí v očích? Místo své svatby začíná Moulin vyjednávat...

Sobota 7. 6. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin

Urputné policejní tažení proti gangům trvající mnoho let vstoupilo do legend, spojeno zejména se jménem Eliota Nesse. Nejprve se stal hrdinou televizního seriálu již na sklonku 50. let (před třiceti lety jsme z něho viděli pouze epizodu o zavraždění chicagského starosty Čermáka nazvanou Zangarova zbraň), pak se vrátil na filmová plátna díky výpravné rekonstrukci dávných události Neúplatní (1987) a díky jejímu mimořádnému ohlasu se znovu vynořil v seriálové (u nás též známé) podobě nazvané Nedotknutelní. Přičemž původní pojmenování zůstává pokaždé stejné - Untouchtables.

Režisérem Neúplatných se stal Brian De Palma, odborník na akční historky, od něhož málokdo očekával, že sugestivně vyprávěný příběh povýší až k zamyšlení nad nástrahami nekonečného boje se zločinem, jenž se vyžádá bezpočet obětí. Eliot Ness, jehož zprvu zastihujeme jako mladého a nezkušeného zmocněnce ministerstva financí, však vyroste v obávanou, nepodplatitelnou osobnost. De Palma měl štěstí, že si pro tuto roli vybral doposud mladistvě ojíněného Kevina Costnera, jehož obklopil zkušenějšími partnery. Svým hrdinům vtiskli větší obezřetnost, kterou vyvažovali Nessovu umanutost a ochotu horkokrevně se pouštět do riskantních akcí. Například Sean Connery ztělesnil chlapovitého poldu Jima Malona, jenž Nessovi poskytuje cenné rady. Naproti tomu Robert De Niro si bez nejmenšího zlehčování zahrál až démonicky zlotřilého Capona, užíraného marným vztekem nad vytrvale rozprostíranými sítěmi svého soka.

Není příliš důležité, že tvůrci (scénář napsal David Mamet) se úzkostlivě nedrželi přesného průběhu historických událostí, chtěli předestřít fascinující mozaiku nejrůznějších policejních postupů, sledujících tentýž cíl - dopadení viníků. Oceníme nejen brilantní postižení dobových reálií, inscenační zvládnutí všedních rozmluv i okamžiků beznaděje, ale také naprostou hodnověrnost přestřelek. Pozoruhodné je rovněž, že se autoři vzdávají bezvýhradného happy-endu, že zdůrazňují, nakolik vytrvalí příslušníci "Nessova komanda" nasazovali vlastní život.

De Palma navíc vzdal hold klasickým dílům zvoleného žánru (viz klasické gangsterky z počátku 30. let jako Zjizvená tvář nebo Malý Caesar) - a nejen jim. Dovolil si vynalézavě parafrázovat i proslulou scénu masakru na oděském schodišti z ruského revolučního eposu Křižník Poťomkin: v Neúplatných se obdobná scéna odehrává na schodišti vlakového nádraží a po kamenných schodech, kde se schyluje ke krvavé přestřelce, též sjíždí nikým neřízený kočárek s nic netušícím batoletem... Až se někdy ocitnete v Chacigu, můžete nádraží, kde se tyto poutavé scény natáčely, navštívit: nazývá se Union Station.

Neděle 8. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin

Sabina Remundová prokázala mimořádný charakterizační talent: každou z postav obdařila plně uvěřitelnými rysy, které nesetrvávají u několika přímočarých tahů, nýbrž jemně modelují výsledný portrét, rozehraný do nejpodrobnějších odstínů. Má mimořádnou schopnost napsat navenek snad banální, avšak s rozpoložením a ustrojením dané postavy pevně srostlé rozmluvy (aniž by podlehla svodům jakkoli okouzlujícího tlachání), které ani na okamžik nezadrhnou, které plynou uvolněně, které vypovídají o svém mluvčím a současně pomáhají utvářet místy posmutnělé, melancholické, místy humorné zápletky.

Autorka nezkoumá, proč svou Jarmilu napsala právě takovou, jakou je, odkud povstala její vpravdě andělská povaha, díky níž nesezdána vydrží se sobeckým partnerem (a jeho věčně hudrající matkou). Nechává ji, aby procházela nejrůznějšími zatěžkávacími zkouškami, a dívá se, jak si přitom počíná, zaznamenává reakce okolí, vybarvuje další a další plošky její osobnosti. Jen mimochodem se dovídáme, že vychovala čtyři děti, které jsou z příběhu vytěsněny, odsunuty do epizodního postavení, že pečovala o invalidního manžela, než zemřel, že život se sní nikdy nemazlil.

Hlavní roli ztvárňuje Iva Janžurová, která se úspěšně přehrála do stárnoucích hrdinek, jimž vtiskla nenuceně maminkovskou ustaranost. Neméně působiví jsou Jiří Lábus či Stella Zázvorková, ovšem skutečně rovnocennou partnerkou se jí stává Eva Holubová, která se blýskla postavou zhýčkané, nudící se ženy, která Jarmilu přiměje k nebývalému povyražení. Nic bližšího prozrazovat nebudu, ale mohu každého ujistit, že tak brilantně rozehrané trapasy jsme již dlouho neviděli.