Úterý 25. 2. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
Jazyk, kterým byl vytvořen život
V pondělí
26.června 2000 vstoupil prezident Clinton do Východního pokoje Bílého domu, těsně
sledován dvěma hrdými muži: Craigem Venterem a Francisem Collinsem. Setkání bylo
svoláno narychlo u příležitosti společného oznámení o tom, že byl dokončen
hrubý náčrt lidského genomu státním Projektem lidského genomu a Venterovou firmou
Celerou. Při projevu přes satelit přivítal ministerský předseda Tony Blair z
Londýna tento průlom jako první technologický triumf 21. století. Prezident Clinton
blahopřál vedoucím osobnostem státního i soukromého sektoru. S typicky nastavenou
čelistí zvolil prezident biblický slovník: Dnes se učíme jazyku, v kterém Bůh
vytvořil život. Stále stoupá náš úžas nad složitostí, krásou a zázračností
tohoto nejsvětějšího božího daru." I Collins, který promluvil po
prezidentovi, zahrál na biblickou notu: Vzbuzuje to ve mně pokoru a zbožnou úctu,
když si uvědomím, že jsme zachytili první obraz naší vlastní instrukční knihy,
kterou dosud znal jen Bůh. Craig Venter mluvil o historickém mezníku v 100 000 let
starém záznamu lidstva a poděkoval prezidentovi a americkému Kongresu za jejich
štědrou podporu biomedicínskému výzkumu. Samozřejmě, že neopomněl vyzvednout
zásluhy své zakladatelské firmy Celery, a její miliardové podpory. Předpověděl
řadu praktických aplikací čtení genomu, včetně naděje, že smrt na rakovinu bude
prakticky odstraněna ještě za našeho života. Michael Stratton, objevitel rakovinného
genu BRCA2, prohlásil: Dnešek je dnem, kdy předáváme dar lidského genomu
veřejnosti. Je to dar křehký a krásný a zároveň je mocnou silou pro velké dobro
nebo zlo. Čtení genů bylo založeno na analýze genomu pěti jedinců: americké
černošky, Číňanky, muže hispánského původu a dvou bělochů. Spekulovalo se o
tom, že první genom náležel samotnému Venterovi, ten však prohlásil, že politikou
jeho firmy není zveřejňovat identitu dárců. Evoluční biolog Richard Dawkins v
lyrickém záchvatu napsal: Spolu s Bachovou hudbou, Shakespearovými sonety a
vesmírným programem Apollo tu jde o úspěch lidského ducha, pro nějž jsem hrdý, že
jsem člověk.
(bi) |