 Úterý 18. 2. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
Souboj o lidské geny
Vítěz
amerického souboje o přečtení souhrnu genů člověka Craig Venter je přesvědčen,
že jeho práce bude mít obrovský dopad na lékařskou praxi. Během deseti let bude
mít každé dítě narozené v nemocnici v Americe určený celý svůj genom. Jeho
rodiče jej budou mít na DVD nebo něčem dalším, co bude do té doby vynalezeno,
ještě dříve než dítě opustí porodnici. Myslím, že bude fantastické, budu-li
mít určen svůj genetický kód, protože každý týden se objevují v časopisech
Science a Nature nové práce o tom, jak změny v tomto kódu souvisí s různými
nemocemi. A Venterův soupeř, šéf vládního programu čtení genů, Francis
Collins: Během deseti let bychom měli být schopni předpovědět, za jakých
podmínek se dostáváme do největšího rizika, což samo o sobě by mělo umožnit
preventivní lékařské zásahy na základě našich individuálních předpokladů. A po
dvaceti letech už nepoznáte medicínu podle terapeutických zákroků, které se do té
doby vyvinou a aplikují. Ať už se debatuje o tom, zda přečtení lidského genomu je
důležitější než rozbití atomu nebo přistání na Měsíci, žádný z
předchozích technických pokroků nebude mít takový vliv na lidský život. Exploze
genetické informace po odhalení sekvence genomu povede k revoluci v diagnóze i v
léčbě nesčetných nemocí. Jsme teď na začátku nové éry, v níž budou lidé
diagnostikováni i léčeni na základě svého genomu, nikoli na základě viditelných
příznaků. Známe už řadu genů, které ovlivňují naše rizika rakoviny, srdeční
choroby, cukrovky a Alzheimerovy choroby. Do r. 2010, ne-li dříve, tento seznam velmi
výrazně naroste a bude zahrnovat astma, migrénu, krevní tlak... Dr. Collins v
knize "Rozluštěný genom. Příběh největšího objevu naší doby", do
které v Meteoru nahlížíme, konstatuje: Není snad choroby, s výjimkou různých
duševních otřesů, která by v sobě neměla genetický podíl. Neznám jediný takový
případ. Informace o genech člověka nejenže poskytne souhrnnou analýzu rizik nemocí
a očekávané délky života, ale také umožní lékařům, aby upravili používání
léků podle pacientova genetického profilu, což se dnes stalo cílem farmaceutického
průmyslu, tzv. farmakogenomiky.
(bi) |
