4
vychází 13. 1. 2003

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


ZKRAJE TÝDNE

PÍP PÍP, JE MI LÍP
PÍP PÍP, JEŠTĚ TO TRVÁ...

Když takhle pípá jedna z "hmyzích" postav Dismanova dětského rozhlasového souboru, dospělí mu to věří. Kdyby takhle pípal dospělý, všichni kolem by to brali jako fór, nadsázku, anebo dobře zaplacenou roli ve Včelce Máje. Jenže ten malej klučík to za chvíli vylepšil tak, že vyloudil z hlasivek jakési "krch", a dodal: "...už ne!" Z čehož plyne, že i malé děti ví, že nic netrvá věčně, natož věci příjemné. Dělat legraci, a vymýšlet ptákoviny, to dá práci, a být pořád v náladě když zasvítí červená ve studiu, tedy být veselý na povel, to není jen tak. Dismančata to umí, jen to nesmí trvat dlouho, protože jeden si chce hrát s počítačem, druhému se chce čůrat, děvčátka mají najednou hlad a tak.

TRR RAKA TRR RAKA ZAKATR ZAKATR TRR RAKA TRR RAKA KRK! - CHE CHE FRR CHE CHE FRR CHE CHE CHI CHI FRACHICHI - ŤUH ŤUHÝ SEM TUHÝ ŤUH ŤUHÝ ŤUH ŤUH - PLIKY PLIKY TAJTRLIKY TRLIKY TRLIKY PLK - UM EH ÁÁH RÁD BYCH SI SÁÁH UM ECH ÁÁCH RÁD BYCH - PLISSUM MISSUM PLIS PLIS PLISSUM MISSUM ZMIZ ZMIZ - TRRLJUP SI HŇUP SI HŇUP TRRLJUP HŇUP SI HŇUPSI HUP - Č K Č K ČAKÁÁ ČAKÁÁ UŽ HO PĚKNĚ LAPÁ PAPÁ SPAPÁ.

Tak to jsou některé hmyzí písně, kterými jsme se podíleli na "hmyzím" Silvestru ČRo 3 - Vltava v pořadu Velké bzz aneb Byla jedna miss, co měla ráda hmyz. Zkuste si některou hmyzí píseň zazpívat a rychle opakovat. Pcha! Všechny klobouky před Dismančaty skláním. S dětmi je to jako v jazzu. Nikdy si nemůžete být jisti, že určitou improvizaci a téma udělají vždycky na chlup stejně. Ve studiu jsme se bavili o tom, jaký kdo má rád hmyz, a jeden kluk řekl, že si váží vážky. Já na to: "A kolik myslíš, že vážka váží? Třeba 5 kg?" On na to: "To by musely být mutovaný." Jo děti! To jsou frajeři. Do všeho jdou naplno, až se dospělí někdy bojí, protože celej svět je poslední dobou tak nějak zmutovanej. Ale aby ta mutace k dobrému byla, existuje např. Nadace Josefa a Petry Vavrouškových, kteří mně přes paní ředitelku Janu Vrtílkovou zprostředkovali veselou pomoc pro děti z mateřské školky v Dolních Beřkovicích. Mohla jsem tak poslat jeden a půlmetrového plyšového sibiřského tygra se slovy: "Ahoj kamarádi! Tenhle tygr nekouše, neublíží ani mouše. Vás bude mít rád, když si s ním budete hrát." A děti s paní ředitelkou Jarmilou Provazníkovou mi odepsaly: "Tygr je jak živý, moc se nám všem líbí. Děkují Vám kluci a holky z Beřkovické školky."

Co víc si přát, než aby nás někdo měl rád? Bzz!

JANA KOUBKOVÁ