51
vychází 9. 12. 2002

Zpět na obsah         

Hudba


NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Team: Mám na teba chuť
(B&M Music/Universal Music)

Do České republiky se to nedoneslo, ale už před dvěma lety se s rockovým albem 7krat opět připomenula slovenská kapela Team, jedna z nejpopulárnějších formací sklonku federace. V časech, kdy se comeback Elánu teprve chystal a dnešní hvězdy typu No Name ještě trávily svá pubertální léta na středních školách, neměl Team, opírající se především o svého frontmana Pavola Haberu, na Slovensku konkurenci a v oblasti hlavního pop-rockového proudu to - snad s výjimkou Lucie - platilo i na západ od Bratislavy. Pak se však Habera vydal směrem k líbivému romantickému popu a kapela zmizela ze scény. Ale to už není pravda. Nové album Mám na teba chuť pro Team znamená definitivní návrat do selektorů českých rádií - to ale vůbec neznamená, že by byly Haberovy nové písničky v něčem podobné těm, kterými plnil svá sólová alba. Poctivý melodický rock sice potěší asi především hudební konzervativce ve věku kolem třiceti, ale nedá se mu upřít v Česku takřka neslýchaný tah na branku. Navíc lze v porci tohoto kultivovaného bigbítu naleznout i smysl pro humor - poslechněte si třeba skladbu Ona a jej mama, zřetelnou odpověď na již zmíněné No Name a jejich hit Ty a tvoja sestra. Snad jen sentimentální baladu Krátké lásky si Habera a spol. mohli odpustit - jak už to tak bývá, právě tato písnička (plus diametrálně odlišný Slovník cudzích snov) se však v éteru zabydlela.

(miš)


Carl Stamitz: 6 duet pro housle a violu, hraje Gabriela Demeterová
(Supraphon)

Carl Stamitz (prvorozený syn českého houslisty a komponisty Jana Václava Stamice, psal se však již s "tz"), byl stejně jako jeho otec příslušníkem tzv. "mannheimské školy". Žil a tvořil ve druhé polovině 18. století převážně v Německu. Byla to pozoruhodná hudební osobnost své doby, působil jako komorní hráč, kapelník i komponista, zajímal se také o alchymii. Když roku 1801 zemřel, skončil jím i proslulý hudební rod Stamiců. Jedno z jeho půvabných komorních děl představuje nyní houslová virtuoska Gabriela Demeterová. Přichází tentokrát na hudební scénu s projektem vskutku neobvyklým hned v několika směrech: především debutuje jako violistka; zvolila opus, v němž je viola rovnocenným partnerem houslí, což nebývá obvyklé; a konečně - hraje tu "sama se sebou". Svým způsobem je neobvyklé i to, že interpretka nemá doprovod - basso continuo, a nemá se tedy o co opřít. Nicméně i toto skvěle zvládá. Zapojení možností moderní techniky (jako první nahrávala houslový part) není ve vážné hudbě zcela běžné, však je Demeterová také první a zatím jediná, kdo nahrál houslový i violový part Stamitzových duet. Interpretka je zvládá s bravurou, temperamentem a se vzácným smyslem pro líbeznost Stamitzovy hudby. Po zdařilém debutu se údajně hodlá věnovat viole i nadále a představovat skladby, které jsou stejně atraktivní jako houslová literatura.

(ap)