Úterý 22. 10. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
O
chytré vráně Betty
Vrány Betty
a Abel zvědavě okukují plastikový válec. Hluboko uvnitř vězí balíčky s
lahodnými semeny. Jenže jak se k nim dostat? Zobák nebo prst nestačí, jsou příliš
krátké. Abel zvědavě zkoumá kousky drátu, které leží opodál. Jeden je rovný,
druhý je zahnutý do tvaru háčku. Abel neváhá ani chvilku. Uchopí do zobáku
drátěný háček a po chvilce lopocení už hoduje na sladkých semenech. Na Betty zbyl
jen rovný drát. Chvilku si ho smutně prohlíží a pak se pustí do práce. Přidrží
si drát nohou a zobákem ho usilovně ohýbá. Konečně je se svým výrobkem spokojená
a vzápětí si i ona vlastnoručně vyrobeným háčkem vyloví z plastové trubky porci
semen, konstatuje v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr. Zoolog Alex Kacelnik tehdy
nevěřícně zíral na Betty hodující na semenech. Byl to on, kdo strčil vranám
oblíbenou pochoutku na nepřístupné místo. Poskytl také ptákům vhodné a nevhodné
nástroje v podobě zahnutého a rovného kusu drátu. Zajímalo jej, jak si vrány
poradí a jestli si vyberou správné "nářadí". - Ani ve snu by mě
nenapadlo, že si Betty háček prostě vyrobí, žasl zoolog.
Následující pokusy rozptýlily jakékoli pochybnosti o
Bettiných schopnostech. Vrána si dokázala vyrobit drátěný háček vždycky, když to
potřebovala. Vrány patří v ptačí říši mezi nejchytřejší stvoření. Oxfordské
pokusy Alexe Kacelnika jasně prokázaly, že dovedou ještě více, než jsme si mysleli.
Umějí vyrobit plně funkční nástroj z materiálu, s kterým se nikdy žádná vrána
nestřetla. V novokaledonských pralesích se nenajde nic, co by po ohnutí pevně drželo
nově získaný tvar. Až doposud jsme podobnou schopnost připisovali jen člověku a
šimpanzům. Teď ji musíme přiznat i tvorům s "ptačími mozky", což pro
některé z nás může být hořká pilulka. Americké sojky si například pamatují
desetitisíce úkrytů se zásobami potravy na zimu a jsou schopny je vyhledat s
devadesátiprocentní účinností i po týdnech a měsících. Kdo by nechtěl mít
stejně dobrou paměť na to, kam co dal?
(bi) |