35
vychází 19. 8. 2002

Zpět na obsah         

Hudba


NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Pavel Josef Vejvanovský: Svatováclavské nešpory
(Supraphon)

Dosud málo známou duchovní hudbu z kroměřížského archivu - Svatováclavské nešpory českého barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (1640-1693) - slyšelo publikum ve světové premiéře na loňských Svatováclavských slavnostech v Praze. Ve stejném provedení vychází nyní i na CD. Sólisté Jaroslav Březina - tenor, Michal Pospíšil - bas, chlapecký sbor Boni Pueri (s uměleckým vedoucím Pavlem Horákem) a Musica Florea (s uměleckým vedoucím Markem Štrynclem) tu znějí neméně skvěle a podmanivě. Nastudovat toto rozsáhlé dílo, které lze hodnotit i dramaturgicky jako významný počin, bylo značně náročné, všichni zúčastnění se však úkolu zhostili se ctí. Vejvanovský, od roku 1670 vedoucí zámecké kapely olomouckého biskupa Karla Lichtensteina-Castelcorna, je jako významný skladatel všeobecně uznáván, ale jeho díla, s výjimkou půvabných instrumentálních sonát, neznějí na koncertních pódiích často. Většinu Vejvanovského skladeb je totiž těžké přizpůsobit obvyklým formám koncertního provedení; o to větší hudební událostí je toto CD. Skladatel ve své době spojoval v jedné osobě "funkci" dramaturga, jednatele, vedoucího souboru i interpreta, patrně tedy měl možnost sestavit a řídit rozsáhlý ansámbl. Svatováclavské nešpory byly komponovány jako působivý doprovod liturgických obřadů, při "figurálních" nešporách se počítalo s tím, že se stanou jednou ze složek celku - spolu s chorálně zpívanými antifonami, modlitbami a varhanními nebo instrumentálními skladbami. Supraphonská nahrávka je proto koncipována jako pokus o rekostrukci znějící podoby nešpor pro jednu z nejvýznamnějších slavností barokní Kroměříže - svátek hlavního patrona diecéze sv. Václava. Vejvanovský - sám trumpetista - v instrumentálních pasážích hojně využívá efektních žesťů, zejména trubek, v nahrávce má významnou účast i barevně znějící a průzračně čistý chlapecký sbor. Skladba se vyznačuje působivými kontrasty - šťavnatá vokálně-instrumentální hudba je prokládána střídmými antifonami, dodávajícími nahrávce až mystické vyznění.

(ap)