34
vychází 12. 8. 2002

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 12.05, repríza ve 22.00

Lenin znovu na scéně

Matně si vzpomínám na heslo ze školních nástěnek: Lenin je věčný. Nikdy bych nevěřil, že se nemožné může stát skutkem. A přece. V polské Poznani se objevil mladý muž, který o sobě tvrdí, že je převtěleným Leninem. Z toho, že se přiznal ke svému "pravému" já, má ale jen a jen problémy.

Ve městě Poznaň zasedl k jednání městský soud ve velmi vážné věci. Jedná se o přestupek pana Piotra Lisiewicze, který uvedl v omyl policistu tím, že se mu představil jako Vladimír Iljič Lenin. Zdá se, že jde o velmi zapeklitý případ, protože jednání soudu bylo po prvním sezení odročeno až na počátek září.

Jak došlo k onomu fatálnímu střetu Piotra Lisiewicze s policií, která uvěřila tomu, že má před sebou živoucího vůdce všech revolucionářů, vzápětí ale prozřela a pochopila, že si z ní ten mladý muž dělá blázny? - V den výročí VŘSR uspořádalo hnutí Alternativní akce, jehož je pan Piotr Lisiewicz členem, happening na jedné poznaňské ulici. Přímo pod okny jedné poslankyně v Polsku vládnoucí postkomunistické strany. Měli na hlavách čepice s rudými hvězdami, nesli si s sebou maketu křižníku Aurora a podobizny Lenina, Stalina a současného polského premiéra Millera. Policie se rozhodla mladé lidi legitimovat. Když požádala toho, na kterého jeho kolegové volali Lenine, aby se představil, tento mladý muž řekl hrdě: "Meňá zavút Vladimir Iljič Lenin."

Policie na něj podala k soudu oznámení o spáchání přestupku spočívajícího v uvedení úředního orgánu v omyl. Pan Piotr se ale před soudem brání, že podle ústavy má právo na svobodu vyznání a on věří v reinkarnaci. Telefonicky to potvrdil i Českému rozhlasu: "Jsem třetí reinkarnací Vladimíra Iljiče Lenina. V tom, že skutečně jsem Leninem, mne léta utvrzovali dnes v Polsku vládnoucí politici, kteří tvrdili, že Lenin žije věčně. Nakonec jsem se tedy i já nechal přesvědčit." Pan Piotr říká, že se svému duchovnímu otci i trochu podobá: "Jsem mu podobný do té míry, že mám bradku. Plešatím zatím jen málo. Ale popravdě řečeno, Vladimír Iljič asi nenosil na hlavě copánky, že?"

Piotrovi Lisiewiczovi hrozí za jeho neuctivé chování vůči ruce zákona pokuta ve výši v přepočtu skoro 45 tisíc korun. Doufá, že soud vydá v jeho případě nějaký vtipný rozsudek. Třeba jako když C. a K. rakouský soud uznal vinným člověka, který na ulici hulákal, že císař pán je v pr... Opovážlivec byl odsouzen za to, že roztrušoval nepravdivou informaci o místě pobytu Jeho císařské milosti. Pokud nebude mít soudce v případě soudruha Vladimíra Iljiče - tedy, promiňte, pana Piotra - smysl pro humor, asi mu nebude z rozsudku příliš do smíchu. V Polsku zkrátka samozvaní nositelé duchovního odkazu soudruha Uljanova nemají na rozdíl od jiných středoevropských zemí důvod k radosti. Piotr Lisiewicz je ale optimista a věří, že mu budou všichni držet palce.

PAVEL NOVÁK