"Píšu o bouřích, o korábech, o lásce opětované i marné, o osudu, o tajemných cestách duše a smyslu náhody," říká o sobě Alexandr Grin. Čtenáři jeho románů (Zářivý svět, Jessie a Morgiana, Královna vln) a povídek (nejznámější z nich je pohádková féerie Nachové plachty) důvěrně znají i krajinu, v níž se Grinovy příběhy odehrávají. Voní mořem a dálkami, hýří barvami a přírodními krásami; i její obyvatelé jsou mimořádní: krásné, obětavě milující ženy a neohrožení, srdnatí muži, dychtící po odvážných činech. Je to země, v níž je dost prostoru pro lásku, dobrodružství i nejsmělejší sny. "Potřeba něčeho neobvyklého je možná nejsilnější pud hned po spánku, hladu a lásce," tvrdí A. Grin a této potřebě vděčných čtenářů vychází horlivě vstříc. Vymyslel pro hrdiny svých neobvyklých příběhů vlastní exotickou zemi - Grinlandii -, kde lidské sny a touhy mají křídla a nenarážejí na žádné hranice.

Svět, v němž Alexandr Grin žil svůj skutečný život, byl diametrálně odlišný od jeho bájné Grinlandie. Narodil se roku 1880 ve Vjatce, jeho otec tam žil ve vyhnanství - byl to trest za účast na polském povstání proti carovi roku 1863 (Grinův otec byl Polák). Dětství budoucího spisovatele bylo poznamenáno bídou, otcovým opilstvím a neláskou macechy. Opakovaně utíkal z domova, prošel podobnými "životními univerzitami" jako například Gorkij. Činnost ve straně socialistických revolucionářů (eserů) mu vynesla 3 roky vězení. Psát začal ještě před první světovou válkou a snad by byl i úspěšný - doba však pro jeho romantické povídky, tolik vzdálené realitě, neměla pochopení. Žil na hranici bídy, pomocnou ruku mu podal Maxim Gorkij, který sám dobře poznal život "na dně" a jako jeden z prvních rozpoznal Grinův talent. Poslední roky prožil Grin na Krymu, kde roku 1932 zemřel na rakovinu, aniž se dočkal širšího uznání. Vlna zájmu o jeho dílo, inspirované zejména Poem, E. T. A. Hoffmannem a Stevensonem, se pozvedla v polovině 30. let, avšak známé politické okolnosti tuto vlnu zakrátko udusily. A tak většina čtenářů v Grinově vlasti i ve světě objevovala jeho dílo až se zpožděním několika desetiletí. 70. výročí spisovatelova úmrtí připomene stanice Český rozhlas 3 - Vltava povídkou Kolem světa.