19
vychází 29. 4. 2002

Zpět na obsah         

Tipy
Českého
rozhlasu


Úterý 7. 5. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Gregor Mendel jako meteorolog

Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel se už od dětství zajímal o přírodní vědy v souvislosti se zemědělstvím a za studií na gymnáziu v Opavě a na vysoké škole poznal učitele, kteří sami konali meteorologická pozorování. Také po vstupu do brněnského augustiniánského kláštera, kde přijal jméno Gregor, se Mendel setkal s řádovými spolubratry, kteří pěstovali meteorologii. Do starobrněnského kláštera konečně nepřišel náhodou. To zařídil vědymilovný opat František Cyril Napp, Mendelův předchůdce v jeho vedení, protože mu velmi záleželo na vědeckém vzdělání jeho členů. Mendel se v klášteře zabýval meteorologií nejméně od roku 1857 a jeho pozorovací výkazy posílané do Vídně a doplněné jeho poznámkami svědčí o jeho mimořádné pečlivosti.

V Meteoru nahlížíme do knihy nakladatelství Karolinum Karla Kršky a Ferdinanda Šamaje "Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku".

Členem přírodovědecké sekce Zemědělské společnosti byl Mendel od roku 1851. Jí byl pověřen zpracováním výsledků pozorování v Brně, které publikoval v roce 1863 v práci o brněnském klimatu na základě ročního chodu meteorologických prvků. Referuje v ní také o experimentálně zjištěném faktu, že v centru města je teplota vzduchu vyšší než na jeho okraji. Problému městského ostrova tepla si Mendel všiml jako první vědec rakouské monarchie, a to téměř čtvrt století před Juliem von Hannem. Na Mendelův popud byly už roku 1865 v činnosti meteorologické stanice v Těšíně, Hukvaldech, Hranicích, Bystřici pod Hostýnem, Kroměříži, Šumperku a Dačicích. Mezi Mendelovými meteorologickými spisy má zvláštní místo studie o trombě "Větrná smršť z 13. října 1870". Tromba přešla nad starobrněnským klášterem a Mendel byl jejím očitým svědkem. O pozorovaném jevu, jehož se pokusil podat fyzikální výklad (popsal rotaci smrště, její dráhu a účinky), referoval na schůzi Přírodovědeckého spolku brzy po výskytu tromby. Kdyby přednášku přednesl před členy renomované zahraniční společnosti, měla by světový ohlas.

(bi)