18
vychází 22. 4. 2002

Zpět na obsah         

Tipy
Českého
rozhlasu


Středa 1. 5. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin

Večerní máj, je lásky čas

Josef SukTéma o 1. máji by bylo na dlouhý pořad, dalo by se koncipovat z mnoha různých hledisek či forem. Rozhodli jsme se pro zcela volně pojatý literárně-hudební blok tří titulů, které jsou k sobě přiřazeny bez jakýchkoliv přísně zdůvodnitelných hledisek. Nazvali jsme jej podle závěrečné věty Mahlerovy Třetí symfonie, která zazní na závěr - "Co mi vyprávěla láska". Ústředním titulem večera je samozřejmě Máchův "Máj". Nesmrtelné dílo české klasické poezie uslyšíme ve zpracování, které je chloubou našeho rozhlasového archivu a překonává všechny dosavadní nahrávky. Je jednou z umělecky nejzávažnějších a do budoucna těžko překonatelných rozhlasových kreací režiséra Josefa Melče. Želbohu, když jsme tuto Akademii připravovali, s rostoucími obavami jsme přijímali zprávy o jeho zákeřné nemoci. Přesto jsme netušili, že právě toto uvedení "Máje" bude už jen bolestnou vzpomínkou na vynikajícího rozhlasového tvůrce a skvělého kolegu. Zemřel 10. dubna.

Slavnou báseň, v běžném pojetí mylně přijímanou pouze jako líčení "májové přírody krásné", koncipoval Josef Melč v kompletním celku, tedy i s obrozenecky laděným úvodem. Zvolil pětici excelentních recitátorů, jimž vzhledem k jejich charakteristickým interpretačním rysům velmi citlivě přiřadil Máchovy texty. Čeká nás herecký koncert Viktora Preisse, Radovana Lukavského, Vladimíra Ráže, Josefa Somra a Ladislava Freje. I hudba Jiřího Smutného přispívá k nevšednímu uměleckému zážitku. Bude mu předcházet Sukovo "Jaro", cyklus klavírních skladeb, májově přímo rozjásaných, v mladistvém podání Igora Ardaševa. Je málo hudebních děl, jež mohou po hluboce subjektivní smutné Máchově výpovědi, navíc v tak mistrovském podání, jakým nás obdaří v posledním zpěvu Viktor Preiss, ještě následovat. Přece jen ale takové existuje. Je to hudba úchvatně krásná, ušlechtilá a meditační. Má v sobě gradaci, která v závěru přímo přechází v apoteózu lásky, její moci a životodárné síly. Gustav Mahler jí končí svou mohutnou Třetí symfonii. Její šestou větu neoficiálně nazval "Co mi vyprávěla láska". A my zároveň zavzpomínáme na nezapomenutelné gesto a laskavý pohled někdejšího šéfa České filharmonie Václava Neumanna, kterému se právě Mahler stal jedním z životních autorů.

BOHUSLAV VÍTEK