16
vychází 8. 4. 2002

Tipy
Českého
rozhlasu

Povodeň na Vltavě, jaké nebylo od potopy světa...

Důkazy o tom, že již zhruba před tisíci lety žili v Čechách lidé, kteří se zajímali o počasí, podávají záznamy kronikářů. První zprávy o počasí nacházíme v jednom z nejcennějších pramenů naší národní historie, v Kronice české, kterou latinsky napsal Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Ve svém díle na několika místech zaznamenal průběh počasí, jejž považoval za neobvyklý anebo který měl škodlivé následky. Nejstarší zpráva o počasí z Kosmova pera se váže k roku 1092: A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy. Ze září 1118 zaznamenává povodeň na Vltavě, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi, a z roku následujícího popsal patrně trombu, jež zpustošila významné šlechtické sídlo: Roku od narození Páně 1119 dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru udeřiv náhle do jižní strany na knížecí palác na Vyšehradě, vyvrátil od základu starou, a tedy velmi pevnou, zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší i dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoli zuřila, v naší zemi svou pudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě. V Meteoru nahlížíme do knihy Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, kterou napsali Karel Krška a Ferdinand Šamaj a vydalo nakladatelství Univerzity Karlovy Karolinum. Od poloviny 14. století vznikají v Čechách věcně seřazené latinsko-české slovníčky. Škola kanovníka Klareta, který zemřel kolem roku 1379, shromáždila české ekvivalenty k latinským pojmům a vytvořila novotvary, z nichž některé se dostaly do obecného povědomí. Meteorologický slovníček tvoří 61 českých pojmů.

(bi)