12
vychází 11. 3. 2002

Zpět na obsah         

Tipy
Českého
rozhlasu


Úterý 19. 3. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Klonované kotě Sísí

Kotě dostalo poněkud zvláštní jméno "Cc". To vzniklo z počátečních písmen anglického názvu výzkumného programu "Copy cat". Doslovně bychom si jej mohli do češtiny přeložit jako "kopírovaná kočka", ale v anglicky hovořících zemích se toto slovní spojení používá k označení těch, kteří něco otrocky napodobují, nebo pro žáky, kteří opisují. Anglické "sí sí" trochu svým zvukem připomíná důvěrně známé "čičí"... Zrodilo se první klonované kotě na světě. Tým vědců z Texaské univerzity vedený Markem Westhusinem zvolil ke klonování kočky dnes už klasický postup, kterým přišla na svět ovce Dolly. Veterinární lékaři odebrali buňky z těla strakaté kočky Duhy a biologové pak tyto buňky spojili s kočičími vajíčky zbavenými vlastní dědičné informace. Získali tak 187 zárodků, z kterých se dále vyvíjela slabá polovina. Po přenosu těchto embryí náhradním kočičím matkám zabřezly pouze dvě kočky. Klonované kotě přivedla na svět jen mourovatá Allie. Westhusinův tým čekal s oznámením radostné noviny téměř dva měsíce, protože osud klonovaných zvířat není vždy radostný. Často mívají hned po narození velké zdravotní potíže. Strakaté kotě Sísí se ale těší dobrému zdraví a zdá se, že mu nic nechybí. Úspěch texaských vědců je výsledkem dlouholetého výzkumu, jehož zahájení umožnil dar výstředního milionáře, který si přál naklonování fenky Missy. Klonování psovitých šelem je ale ještě komplikovanější než tvorba klonů jiných savců a navzdory mnohaletému úsilí zatím vychází naprázdno. Co kotě přináší? Na první pohled možná zklamání. Kotě není dokonalou kopií kočky Duhy. Barevné skvrny na jeho kožíšku mají přece jen poněkud jiný tvar. Už tenhle fakt stojí za povšimnutí. Kotě má všechny geny své genetické předlohy. O tom svědčí mimo jakoukoli pochybnost výsledky genetických testů. Tvar pigmentovaných skvrn na těle ale patří k vlastnostem, které nepodléhají jen tvrdému diktátu buněk plodu v těle matky. Kotě Sísí nám tedy uštědřilo opakovací lekci z genetiky a připomnělo nám, že na dějích v našem těle mají sice lví podíl geny, ale zdaleka v něm neurčují všechno.

(bi)