Na sklonku minulého roku nevyšla vydařená debutová deska jen Sestrám Steinovým (viz TR č. 3/2002). Další pozoruhodná sesterská dvojice se ukrývá pod hlavičkou karvinské kapely Benedikta, jejíž první album Sejdeme se v Dolly vychází pohříchu více než rok poté, co skupina zvítězila v kategorii objev roku v anketě odborného časopisu Folk a country.

Benedikta vznikla před několika lety jako "školní" trio posluchaček ostravské konzervatoře. Po čase se však houslistka Michaela Váňová a její sestra, zpěvačka Petra, obklopily pánskou společností a začaly pilovat repertoár, postavený od počátku na osobitě přepracovaných lidových písních moravské, ale i jiné provenience. V již pětičlenné sestavě se skupina objevila na nejrůznějších folkových festivalech a velmi často se vracela s oceněním (mj. prestižní Krteček ze Zahrady 2000 či cena za zpracování lidovky Ej lásko na Mohelnickém dostavníku v témže roce). Jádro Benedikty, tedy sestry Váňovy, mezitím slavilo úspěchy na divadelních prknech - Michaela je autorkou hudební úpravy legendární Balady pro banditu, uváděné ve Slezském divadle v Opavě, zatímco Petra tu dokonce dosud hraje a zpívá Eržiku. Po řadě personálních změn (odešel například syn slavného otce, kytarista Petr Dobeš) se Benedikta dočkala i prvního alba - sestry Váňovy nakonec do studia Citron doprovodili Jan Kresta (kytara), Patrik Benek (bicí) a Jaroslav Janek (baskytara).

Deska Sejdeme se v Dolly vychází z půvabů staršího, stejnojmenného demosnímku, je však patrné, že kapela se současně snažila plně využít možností moderního studia a přítomnosti zkušeného producenta Luboše Novotného i renomovaných hostujících muzikantů Petera Bindera (elektrická kytara) či Borise Urbánka (hammondky). Moravské, ukrajinské, slovenské i rusínské lidovky tu znějí až nečekaně syrově, na druhou stranu ale působí velmi propracovaně: Bukovina má reggae podklad, Vojáček funky kytaru, stálá je přítomnost rockových bicích, ale i prvků blues a jazzu.

Benedikta je další skupinou, jejímž přičiněním by médii dosud neprozřetelně přehlížená domácí folková scéna mohla značně občerstvit hlavní proud české populární hudby. Naposledy se to podařilo Čechomoru - kdo by ještě před rokem očekával, že se jejich album Proměny zabydlí na nejvyšších příčkách oficiální tuzemské hitparády?

MILAN ŠEFL