2
vychází 31. 12. 2001

Zpět na obsah         

Tipy
Českého rozhlasu

lNeděle 13. 1. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.00 hodin

Báseň o vědě a odpovědnosti

Karla Erbová vstoupila do literatury již v 60. letech (tehdy pod jménem Papežová), ale krátce po vydání její prvotiny se nad ní zavřely vody normalizačních zákazů. Tyto zákazy překročilo vlastně jen několik pořadů v rozhlase... Po listopadu 1989 zaujala již několika dalšími sbírkami. Vedle subjektivní reflexivní lyriky je pro její tvorbu charakteristické i tíhnutí k epickým tvarům, v nichž se často nechává inspirovat mytologií (antickou, severskou ap.), archetypálními figurami světové literatury i mezními situacemi ze života velkých osobností dějin (např. Kolumbus, Michelangelo). Mezi takovými osobitými variacemi zaujímá u Erbové významné místo i reflexe příběhů moderní vědy v básních, které si kladou otázky po lidském smyslu převratných objevů, po existenciální a mravní odpovědnosti vědců za praktické důsledky vlastní práce, která dnes může mít dramatický vliv na budoucí osudy celého světa. Takové téma má i její epická reflexivní skladba Jakub zápasí s andělem. Půdorys starozákonního příběhu o Jákobovi, který celou noc zápasil s andělem, aby dosáhl požehnání, je transponován do reálné historické situace konce války, v níž se tým amerických atomových vědců rozhoduje o prvním použití atomové bomby. Je tu namístě pouhé opojení z jedinečného technologického úspěchu a bezhraničné suverenity vítězící moderní fyziky? Má expanze poznání své limity a kde jsou? Mají se vědci zabývat reálnými důsledky svých experimentů pro osudy lidstva, nejsou-li takové otázky implicitně přítomné v metodice vědy samé? Bude každý objev skutečně "požehnán"? Reálnými krajinami tohoto někdejšího mezního rozhodnutí atomových vědců bloudí tři postavy-symboly: Hamlet, Faust a Golem a každá z nich v duchu své "typologie" vstupuje do jitřivého dialogu: o hladu po bezhraničném poznání a o úzkostech z chvil, kdy toto poznání nevidí na sebe samo, o zděšení i o naději, která z něj roste... Tuto básnickou skladbu napsala Karla Erbová (právem jedna z nositelů Ceny Jana Zahradníčka, autorka varovné velké básně Znamení moci) již v roce 1983 a její rozhlasová verze pochází z konce 80. let, ale otázky po lidské odpovědnosti vědy zůstávají tváří v tvář novým výzvám (zejména v oblasti biologie a genetického inženýrství) stejně naléhavé.

RUDOLF MATYS