Od "velkého listopadového převratu" uplynulo už dlouhých dvanáct let. Přesto se dodnes nepodařilo dostatečně napravit po čtyři desetiletí soustavně falšovaný a zkreslovaný obraz naší vlastní historie. Tradičně cenzurované dějiny kulturních a uměleckých aktivit nejsou výjimkou. I v jejich případě proto bývá s nadějemi očekáván každý pokus zaplnit bílá místa a provést ucelenější historickou inventuru žánru. Právě takovou splátkou dluhu tvůrcům i divákům sliboval být i cyklus Legendy folku a country, který se na třináct pátečních večerů zabydlel na druhém programu České televize.

K tomu, aby i průměrně informovaný a zkušený divák odhadl, že výsledek ambiciózní snahy Jiřího Vondráka - autora námětu, scenáristy a režiséra "Legend" v jedné osobě (!) - zůstane očekávání hodně dlužen, stačilo zhlédnout několik úvodních dílů cyklu. Teprve v celku však vynikla suma nedostatků a důvodů, proč se cyklus stal pouhou další položkou v řadě promarněných příležitostí. Zásadním rozhodnutím, které musí předem učinit každý autor podobného projektu, je volba mezi věcnou dokumentární analýzou a nostalgickou idealizací v duchu dávné "babiččiny krabičky". Ačkoli forma slibovala spíš snahu o dokumentaristickou serióznost, vlastní obsah se často blížil spíš bodře idylickému kamarádskému potlachu. Těžko odhadnout, nakolik byl zmíněný trend důsledkem nedostatku informací či nedostatku času při přípravě a nakolik přílišné subjektivity autorské perspektivy s nedostatkem odstupu a nadhledu. Prokázanou jistotou však je Vondrákova dokumentaristická profesní nedostatečnost umocněná neviditelnou dramaturgií celého cyklu. Především ony jsou na vině zmateného výběru a necitlivého řazení představených osob a události - bez logického řádu, významové hierarchie, kritického odstupu, a v neposlední řadě i vědomí autentické konfliktnosti folku. Připočteme-li navíc řemeslný diletantismus realizace, není divu, že spřízněnému projektu, kterým Česká televize nedávno zmapovala historii domácího big beatu, nesahaly Legendy F&C ani po kotníky. Což je konstatování o to smutnější, že podobná příležitost se v dohledné době nebude opakovat.