Český rozhlas 3 - Vltava, četba na pokračování od 13. listopadu vždy v 18.30 hodin

Devětapadesátiletý sochař Benvenuto Cellini (1500-1571) začal psát svůj Vlastní životopis (1558-1562) po dokončení sochy Persea, když florentský vévoda Cosimo ani neplatil hotové dílo, ani neobjednával nové. Nechal toho záhy, protože pero nebylo nástrojem tohoto praktika zlatnické a sochařské dílny. Dále už svůj Životopis Benvenuta Celliniho jím samým sepsaný, jak zní celý název díla, diktoval mladému pomocníkovi a opatřil vlastnoručními korekturami, jak vidno z rukopisu zachovaného v knihovně Laurenzianě ve Florencii. Další část potom spálil. Byl si vědom, že jeho lidová florentština se nemůže vyrovnat učené literatuře. Vydavatelé naštěstí nevyhověli přání Celliniho (který se sám nazval "špatným diktujícím a ještě horším spisovatelem") po úpravách a nechali rukopis beze změn. Tak se nám zachovalo jedinečné dílo, které dlouho kolovalo pouze v opisech. Rukopis byl vydán tiskem až roku 1728 v Neapoli. Proslulým jej učinil překlad Goethův, vydaný knižně roku 1803. Od té doby patří toto dílo světové literatuře a představuje jedinečný výtvor a památník doby, lidí a umění.

Celliniho život byl barvitý a dobrodružný. V sedmnácti letech musel pro rvačky utéci z Florencie do Sieny, vrátil se, později uprchl do Bologne, Pisy a Říma, kde působil ve službách Klimenta VII. V roce 1534 byl nucen - pro vraždu svého soka v umění zlatnickém - uchýlit se nakrátko zase do Florencie a teprve po omilostnění papežem Pavlem III. se vrátil opět do Říma. Další rvačky a dobrodružství jej donutily roku 1540 odejít do Francie, kde pak několik let působil ve službách Františka I. jako sochař a civilní i vojenský architekt. Roku 1545 se pak definitivně usadil ve Florencii, kde vykonal řadu prací pro vévodu Cosima - především své najvýznamnější dílo, sochu Persea.

Celliniho vzpomínky jsou strhujícím svědectvím o jedinečném osudu umělce a dobrodruha, o době dávno minulé, a přece dodnes živé.

Patnáctidílnou četbu na pokračování z překladu Josefa Macha a Adolfa Felixe připravil Miroslav Stuchl. V režii Petra Adlera účinkuje Jiří Hanák.