TV TIPY
Pondělí 29. 10. 2001 ČT 2 - 20.00 hodin
Bankéř první republiky
"Vděčnost
není slabostí veřejnosti, a proto také musí člověk počítati s tím, že lidé
mají k němu respekt, většinou strojený, jen potud, pokud má v ruce moc." Autor
tohoto citátu z roku 1934, bankéř Jaroslav Preiss, je protagonistou dokumentárního
snímku scenáristy Pavla Kosatíka a režiséra Ivana Stehlíka Zmizení bankéře
Preisse. Jméno nejmocnějšího prvorepublikového finančníka bylo po jeho
smrti v roce 1946 nadlouho vyslovováno jedním dechem s pojmy "žebračenka" a
"Masarykova střelba do dělníků", stalo se symbolem zvrhlosti
kapitalistického režimu. Poněkud stranou zůstávaly informace o tom, že ČR patřila
k deseti nejvyspělejším státům světa, že koruna byla snad nejtvrdší světovou
měnou, či že Preiss značnou část svých pohádkových příjmů investoval do
umění a umělců... Hvězdná kariéra spoluautora československého hospodářského
zázraku prakticky skončila současně s první republikou, předčasná smrt ho zřejmě
ušetřila před dlouholetým vězením, byť jeho vina nebyla nikdy jednoznačně
prokázána. Obraz zajímavé osobnosti i celé historické epochy dokreslují vzpomínky
žijících pamětníků z Preissova nejbližšího okruhu i unikátní záběry z
rodinného filmového archivu.
(r)
Úterý
30. 10. 2001 NOVA - 22.40 hodin
Dolar za mrtvého
Je
krátce po skončení občanské války známé jako Válka Severu proti Jihu, krajem
putuje bezejmenný pistolník, který umí tasit a střílet rychleji než kdokoli jiný.
Není to tak dlouho, co zastřelil syna bohatého rančera Reagera, a ten ho nyní i se
svými muži pronásleduje. To ovšem pistolníkovi nebrání spojit se s bývalým
vojákem Konfederace Dooleyem, který ví, kde hledat zlatý poklad - během války ho
ukryla v pustině armáda Konfederace. Také Dooley má v patách pronásledovatele,
vojáky Unie, kteří se snaží poklad získat pro sebe. A tak se dva uprchlíci spojí.
Společně osvobodí Jacoba Colbyho, který má další část mapy, a získají tak nejen
kompletní plán cesty, ale také další skupinu pronásledovatelů, tentokrát
španělských vojáků. Pronásledování všechny zavede do malého mexického města
terorizovaného vojáky a vedené laskavým knězem, který mimochodem velmi dobře ví o
ukrytém zlatě.
Režie Gene Quintano. Hrají Emilio Esteveze, William Forsyth,
Joaquim de Almeida, Jonathan Banks, Howie Long, Ed Lauter jakpo Jacob Colby, Lance Kinsey
a další.
Středa
31. 10. 2001 ČT 1 - 20.45 hodin
Předčasná úmrtí
Ten drak jednou spadne
Irena
Kačírková se narodila 24. března 1925 v Praze. V roce 1948 úspěšně ukončila
studia na herecké škole a režisér Jiří Krejčík ji obsadil, vedle jejího učitele
Miloše Nedbala, do filmu Svědomí. Byla to její první velká filmová role.
Kariéra se mohla slibně rozběhnout, ale snímek byl uveden až v roce 1949 - po
únorovém převratu - a byl podroben tvrdé kritice z hlediska socialistické ideologie.
Kačírková se za svou postavu klasické atraktivní "kapitalistické" ženy ve
filmu neobjevila až do roku 1954. Nakonec ani není divu. Svým typem, původem, ale i
povahou a chováním se do tehdejší produkce vůbec nehodila. I když se později
objevila v mnohých filmových a televizních rolích, nikdy se již nestala vyloženou
"hvězdou stříbrného plátna". Doba tomu nepřála. Poslední filmovou roli
dostala v roce 1972. Film jí už nikdy nenabídl roli odpovídající jejím schopnostem.
Přesto si ji diváci budou pamatovat ze Starců na chmelu, sci-fi Ikárie XB -
1, pohádky Byl jednou jeden král či z dlouho zakázané metaforické Bílé
paní.
Čtvrtek 1. 11. 2001 ČT 2 - 20.00 hodin
"Malé" životy ve vichřicích 20.
století
Režisérka Helena Třeštíková přichází s novým dokumentem Hitler,
Stalin a já, který obdobně jako jeden z cyklů, na nichž dlouhodobě pracuje, je
opět "ženským" příběhem. Tentokrát ovšem - což ostatně není poprvé -
ve stínu proměn politických režimů. Režisérka již několikrát ve svých
dokumentech zobrazila "velké" dějiny 20. století právě prostřednictvím
"malých" životních osudů protagonistů svých filmů: například v
dokumentech Sladké hořkosti Lídy Baarové, Sladké století, Vyloučeni z literatury
či v eseji o mýtu Julia Fučíka - Lidé, mám vás rád.
Nový snímek vypráví o mimořádném osudu české
židovky, stíhané krutostmi a dějinnými zvraty 20. století. Heda Blochová se
narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor.
Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní
Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži a posléze deportováni do Osvětimi. Později se
ocitla v dalším táboře a v únoru 1945 se jí podařil útěk z pochodu smrti. Boj o
přežití však pokračoval. Heda se necítila jistá ani v Praze, protože ji nikdo z
bývalých "přátel" nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí
pomohly opět přežít. Její manžel prošel rovněž několika koncentračními
tábory, po osvobození se však vrátil a se svou ženou se shledal. Ale dramatické
osudy Hedy Margoliové tím neskončily... Ponižování, diskriminace i další životní
peripetie ji po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k
emigraci. Do České republiky se vrátila teprve po roce 1989. Helena Třeštíková,
která je i autorkou scénáře, o Hedě Margoliové-Kovalyové říká: "Kdysi jsem
o ní četla a byla jsem přesvědčená, že její osud patří k těm, které bych jako
dokumentaristka chtěla zaznamenat. Ona má navíc schopnost své zážitky
zprostředkovat, což mi nejprve potvrdila její autobiografická knížka a pak mnohá
naše setkání. Dokáže vidět věci ve velkém celku i v detailech. Jak to život nese.
To, co zažila, vrchovatě naplnilo moji ideu zaznamenání osudů ve 20. století."
(ap)
Pátek
2. 11. 2001 PRIMA - 11.50 hodin
Šampioni
Malý
hokejista Gordon Bombay nastřelil v rozhodující chvíli finálového utkání tyč a
tento stresující okamžik v něm zůstává i v dospělosti. Stal se z něj nadějný
advokát, ale zůstává stále nevybouřeným mladíkem: při řízení auta soustavně
porušuje předpisy. Poslední prohřešek ho stojí řidičský průkaz a musí
odpracovat 500 hodin veřejně prospěšných prací. Dostane se na chudé předměstí
Minneapolisu, kde má trénovat nové hokejové mužstvo. Jeho členové si z něho
dělají nejen legraci, ale neumějí ani bruslit...
Režie Stephen Herek. Hrají Emilio Estevez, J. Ackland, L.
Smith, H. Klingová, J. Sommer a další.
Sobota
3. 11. 2001 ČT 1 - 9.05 hodin
Galští hrdinové proti Římanům
Před časem zaujal v kinech i na televizních obrazovkách výpravný
(pseudo)historický velkofilm Asterix a Obelix. Líčil válčení mezi starověkými Galy
a Římany jako jedno souvislé veselé dobrodružství, plné rekovných i fantaskních
činů. Pojetí postav i jejich příhod ovšem dávalo tušit, že předobrazem byl
kreslený seriál, který začal časopisecky vycházet před dvaačtyřiceti lety (u nás
později v Sedmičce pionýrů) - a záhy se dočkal samostatných knižních publikací.
Čtenářská obliba brzy přilákala i filmaře. Pánové René Goscinny a Albert Uderzo
- libretista a kreslíř, kteří stvořili jedny z nejpopulárnějších postaviček, se
ujali i natáčení animovaných verzí; dvě dokonce sami režírovali. Ačkoli první z
nich nazvaná Asterix a Galové vznikla již v roce 1967, k nám začal celý cyklus
pronikat velice pozdě - a nejpozději ty snímky, které vznikaly nejdříve.
Animovaných snímků vzniklo celkem sedm a většinu z nich Česká televize opět
připomene: prvním z nich bude Asterix a velký boj, paradoxně uzavírající
vysílanou sérii.
Jak již
bylo naznačeno, příběhy statečných (ale někdy svou okázalou sebejistotou i
směšných) galských hrdinů se odehrávají v antických dobách, kdy se Galii,
rozkládající se přibližně na území dnešní Francie, snažilo podmanit římské
impérium. Však také některé tituly už svými názvy upozorňují, že jsou
začleněny i autentické osobnosti, třeba římský vojevůdce Caesar či egyptská
královna Kleopatra. Galové vzdorují římské přesile nejen pevným odhodláním
bránit se, ale pomáhají jim i neobyčejné šamanské praktiky. Především však
potvrzují odvěkou moudrost, že důvtip v lecčems předčí hrubou sílu.
Jednotlivé příběhy si vypomáhají hojnými odkazy na němou
grotesku (zvláště v bojových scénách, při pronásledování apod.), ve slovních
hříčkách vycítíme i citace klasické literatury, mihnou se i připomínky slavných
děl výtvarného umění. Autoři zdárně využívají i mírně bizarního vykreslení
nejdůležitějších postav, svými vlastnostmi vzájemně odlišených a současně se
doplňujících. Však si vychutnejme už jejich jména: Asterixe poznáme jako spíše
drobného, ale rozvážného válečníka, silácký Obelix, jenž s oblibou nosí
těžké menhiry, doplácívá na svou důvěřivost, druidský kněz Panoramix
připravuje kouzelné nápoje, vlévající netušenou sílu do paží...
(jš)
Neděle 4. 11. 2001 ČT 2 - 17.25 hodin
Čestný muž zlu neustupuje
V 50. letech dosáhl v mnohém ustrnulý western pozoruhodné inovace:
do jeho žánrového schématu začaly být vtěsnávány příběhy pozoruhodné
psychologické hloubky, hrdinové řešili mravní dilemata. Pozornost se již
nesoustředila jen na akci (ta se dokonce stávala jen nezbytným doplňkem), ale na
lidskou psychiku, na niterná rozpoložení, v nichž se ocitají lidé vystaveni
tíživým tlakům, rozvracejícím všechny dosavadní jistoty. K nejslavnějším
dílům tohoto zaměření patří western V pravé poledne.
Už vážená osobnost režiséra Freda Zinnemanna (např. Odtud až na
věčnost, Šakal) prozrazovala, že film se bude vymykat běžným schématům - však
také se okamžitě vyrojily výklady, že příběh šerifa, kterého v nadcházejícím
střetu s pomstychtivými desperády ponechají zbabělí spoluobčané na holičkách,
odráží drtící bezmocnost ve vrcholícím období mccarthismu, zběsilém
podezírání kdekoho z "neamerické činnosti" a sympatií ke komunismu. I
když je pochybné, že by autoři (scénář napsal Carl Foreman) chtěli vést právě
takovouto paralelu, vytvořili působivé, k podobenství se vzpínající drama
člověka, jenž bolestně zvažuje, zda by raději neměl volit útěk než nejistou
konfrontaci s přesilou. Šerif Will Kane (v oduševnělém, výrazově tlumeném
ztvárnění Garyho Coopera), byť již téměř na odchodu z městečka, nakonec
dospívá k rozhodnutí, že zlu je nutné čelit, i kdyby tím měl ohrozit své plány -
původně se chtěl po boku půvabné novomanželky (tu si zahrála budoucí monacká
kněžna Grace Kellyová) věnovat pokojnému farmaření.
Zinnemann natočil dramaticky sevřený příběh, dokonce
dodržující aristotelovské pravidlo jednoty místa, děje i času: odehrává se
skutečně v rozpětí pouhé půldruhé hodiny, jejíž plynutí akcentují i
průběžné záběry na ciferník. Sluncem zalitá scenerie zpola vylidněného
prostředí, střídmé dialogy, mistrná modelace poznenáhlu narůstajícího napětí,
šerifovo zdánlivě donkichotské počínání, jež mu marně vymlouvají i jeho
nejbližší, působivá hudba Dimitri Tiomkina (včetně legendární melodie Buď
pořád se mnou) - to vše připravilo mimořádný zážitek, který nenaruší ani
umělé zbarvení původně černobílého, po výtvarné stránce pečlivě
komponovaného filmu.
JAN JAROŠ |