číslo 34/2001
vychází 13. srpna
Rozhlasová publicistika
Český rozhlas 3 - Vltava, četba na pokračování od 26. srpna, denně od 18.30 hodin
K nejoblíbenějším žánrům japonské literatury patřily od středověku takzvané kaidany - sbírky strašidelných příběhů, určených k vyprávění za dusných letních nocí. Největšího rozkvětu dosáhly za éry Edo od 17. do 19. století. Posluchači Českého rozhlasu si před časem mohli v dramatizované četbě na pokračování vychutnat hrůzostrašné povídky Lafcadia Hearna nazvané Kaidan. Pět srpnových podvečerů na stanici Vltava bude nyní patřit deseti příběhům, které na základě vlastního sběratelského výzkumu sepsal spisovatel Kótaró Tanaka (1880-1941), proslulý též svou náklonností k rýžovému vínu sake. Jeho povídky v českém překladu Denisy Vostré a Petra Holého vydalo pod názvem Krabí zjevení v roce 1999 nakladatelství Vyšehrad. Kromě titulního vyprávění o dívce, jíž se zmocnilo krabí zjevení, uslyšíme povídky: Démon horské čarodějky Jamauby, Rýžové knedlíčky, Horský přízrak, Hadova zášť, Osuwasama bílý had, Příhody z Údolí náhrobních kamenů, Poslové pekla, Tatejamský hostinec mrtvých a Nevděk.
Víra v nadpřirozeno, v posmrtný život, v démony a v jejich rozličná vtělení patří k japonskému myšlení odpradávna, ale jen některé Tanakovy povídky operují s opravdickým nadpřirozenem; časté je též odhalení pozemské podstaty domněle strašidelných jevů. Některé povídky mají rozvětvenou epickou strukturu, jiné jsou jednoduchými moralitami; některé vypadají jako detektivka, jiné jako loupežnický příběh; v některých vystupují jenom lidé, v jiných zvířecí božstva a démoni. Podobně jako v mytologii jiných národů dosahují spojení se světem tajemství velmi mladí lidé nebo děti. Stejně důležitá jako sám děj je atmosféra s lakonickými charakteristikami krajin a ročních dob. Dramatizovanou četbu natočil v Českém rozhlase Brno režisér Petr Dufek.