číslo 33/2001
vychází 6. srpna

Názory, komentáře

TÉMA TÝDNE

Petr Nováček a Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Ať přijede Pelé!

"Pokud dojdeme k přesvědčení, že nová politická strana má opodstatnění a že ji lidé v této zemi potřebují, tak jsme připraveni ji založit," řekla ČTK koncem minulého týdne Monika Pajerová, která náleží spolu s Jiřím Lobkowiczem, Michaelem Kocábem, Slavomilem Hubálkem, Vlastimilem Ježkem a dalšími personami známými z iniciativ Impuls 99, Dřevíčská výzva, Děkujeme, odejděte či Česká televize - věc veřejná k iniciátorům nového politického uskupení. Po příchodu Cyrila Svobody a Hany Marvanové do čela KDU-ČSL a Unie svobody se od kruhu protagonistů nové strany sice odtáhli profesor Jan Švejnar a politolog Jiří Pehe, nicméně Pajerová se domnívá, že ať už bude vývoj ve Čtyřkoalici jakýkoli, tlak z regionů od lidí, kteří v politice dosud nebyli, ale angažovali se v občanských iniciativách, si vznik nové strany vynutí. Než se nejspíše pod názvem Cesta změny na podzim představí, organizátoři nové strany vyrazí do krajů na veřejné diskuse s občany, na něž míní zvát, jak prozradila Monika Pajerová, i ostatní politické strany a zástupce občanských iniciativ. Ti druzí nepochybně přijdou, avšak při zdejších politických mravech je naopak víc než pravděpodobné, že zavedené partaje budou Moniku a její hochy přezíravě ignorovat. V každém případě nechybí protagonistům nové strany sebevědomí, neboť začít devět měsíců před volbami od nuly a příští rok počátkem června docílit proti zavedeným stranám výsledku, který nebude k pousmání, bude úkol olbřímí. Připravovaná strana už o sobě dala vědět, že míní zakotvit v politickém středu a zaměřit se na nerozhodnuté voliče. Na nerozhodnutého voliče ovšem líčí všechny volební strany a ve "středu" operuje Čtyřkoalice, která by podle nejčerstvější - červencové - volební prognózy společnosti TNS-Factum volby do Poslanecké sněmovny se ziskem 28,2 % hlasů vyhrála. Poté, co Špidla vystřídal Zemana, se zlepšily vyhlídky ČSSD už na 25,4 %, z nichž určitý podíl nepochybně připadá i na takřečený levý střed. ODS na třetím místě (24,4) a KSČM na čtvrtém (14,8) nepreferují voliči se středovým puzením, z čehož vyplývá, že nová strana by musela vypálit rybník především Čtyřkoalici a částečně sociální demokracii. I když volební prognóza, jak termín praví, není přesně naměřený údaj, ale matematický výsledek volebních preferencí, jejich trendů a volebních očekávání, společnost Factum má v prognózování dost dlouholetou zkušenost na to, aby se v řádech nemýlila. Ohlašovaná strana by tedy musela přijít buď s něčím oslnivě novým (stylem, programem jen těžko), anebo by naopak musela zkolabovat Čtyřkoalice a Špidla uhnout dramaticky doleva, aby se ze středového voliče stal trosečník, který hledá záchranu. Špidla už jen s ohledem na konkurenční komunisty příliš doleva nemůže, takže protagonisté nové strany nejspíš sázejí na problémy Čtyřkoalice. Ne že by je neměla! Její stínová vláda se stále nijak nápadně neprojevuje a oznámení, že bude rozšířena na volební tým, zajímá nanejvýš Hanu Marvanovou a Cyrila Svobodu, kteří by se tak stali jakýmisi stínovými ministry bez portfeje. Také spisek jménem "Společná odpovědnost" má ke konzistentnímu programovému prohlášení stínové vlády, jímž se původně chtěla Čtyřkoalice blýsknout do konce června, stále ještě hodně daleko. V souvislosti s vládní představou příštího státního rozpočtu se navíc ze "čtyřky" ozvaly nesouladné hlasy, jak by měla na rozpočet reagovat, a s nimi i podezření, zdali a případně za co nechtějí lidovci podporu vládního návrhu rozpočtu vyměnit. Krátce nato se povětšinou nejmenované zdroje svěřily v novinách s postřehem, že Cyril Svoboda se po příchodu do čela KDU-ČSL stal nekomunikativní a že se chová povýšeně. Svoboda se v novinách obhájil sám a na jeho obhajobu se dokonce ozvali i brněnští lidovci, takto považovaní za kasalovce. I unionisté už vysvětlili, že jest toliko osobním názorem paní předsedkyně Marvanové, že by vhodnou nástupkyní Václava Havla byla Jiřina Šiklová (čili ne Petr Pithart, neboť je lidovec, jak to pochopili kolegové v KDU-ČSL). Čtyřkoalice si prostě nemaluje právě nejpřitažlivější portrét, nicméně větev si pod sebou zatím nepodřezává. Zejména se prý nerýsuje obávaný konflikt kolem klíče pro sestavení čtyřkoaličních volebních kandidátek. Lidovci a unionisté mají rovným dílem vytvořit jejich fundament a Žantovský s Majzlíkem jsou do té míry pragmatici, aby věděli, že možnosti jejich stran jsou omezené. A ošidný problém dvacetiprocentní volební klauzule, z níž při jednáních o volebním zákonu nyní odmítá slevit i ČSSD, posuzuje Čtyřkoalice ve třech variantách víceméně jen technicky. Proč si prý dělat mravní skrupule se sčítacím kvórem, jež ODS a ČSSD "vrazily" do volebního zákona zcela nemravně jako bič právě na Čtyřkoalici? Až se budou strany registrovat k volbám, možná by k nám měl zavítat slavný Pelé. Třeba uvidí finty, o nichž se mu ani nesnilo!

Bezpečnost nade vše

Kalendáře špičkových politiků bývají vyplněny tak hustě, že se v nich vyznají pouze jejich asistenti. Všichni ti povinně usměvaví štvanci museli být závistí bez sebe, když sledovali, jak severokorejský vůdce Kim Čong-il týden putoval svým obrněným vlakem napříč Ruskem, aby si pak krátce popovídal s Vladimirem Putinem. Bát se letadla? Skvělá výmluva vůdce, který nemusí pospíchat. Problém je, že kromě politiků mají ve své práci napilno i novináři. Něco o té cestě musí psát, i když není co. A tak si na Kimově opancéřovaném vlaku povšimli pod jedním z oken drobné bílé tečky. Experti prý tvrdí, že se jedná o díry po kulkách ráže 7,62 milimetru z automatické pušky AK-47. Pokud to není novinářská kachna, žije Kim Čong-il nakonec docela rušným životem a ani na dlouhých cestách po kolejích mu nehrozí nuda. A jeho kolegové z branže (špičkoví politici) si teď možná při představě, že by je při jízdě vlakem bodyguardi sráželi na podlahu, řeknou, že asi nakonec není o co stát.