Manětín je nazýván "barokní perlou severního Plzeňska" a spolu s dobře udržovanými sochami ukrývá ve svých kostelích i obrazy Petra Brandla. Kromě vysokého umění, jež reprezentuje zejména Brandlův Křest Kristův, zde najdeme i uchované památky lidové barokní zbožnosti: votivní obrázek od studny v kostele Svaté Barbory a zázračný tisk stříbrem na plátno, který si kdysi přivezl z italské Lorety pater Pleschner a k němuž se pojí několik zázraků: ten poslední údajně uchránil Manětín těsně na hranici Sudet před zabráním Němci.
Loreta ve Starém Hroznatově, přímo na česko-bavorské hranici, je příkladem poutního místa, jak je budovali jezuité po třicetileté válce coby součást svého rekatolizačního díla. Raně barokní anonymní stavba spoluvytváří po věky krajinu a spolu s křížovou cestou i jejího ducha. Po převratu byla úplně zdevastovaná Loreta opravena z vůle a prostředků rodáků - zejména německých - a obnovena jako poutní místo. Její osud je pro osudy západočeského pohraničí symbolický.

Ondřej Vaculík si vybral pro výlet s Vltavou barokní Valeč, odlehlé městečko v Doupovských horách. Zámek ve Valči byl mnohokrát přestavován a v 80. letech vyhořel, nyní je opravován. Krásnou a zvetšelou stavbou je zámecký kostel a zejména obelisk Nejsvětější Trojice od F. M. Kaňky s plastikami Braunovy školy. Ty se ostatně nacházejí i v parku: nejcennější je alegorický Sen hraběte Šporka od Antonína Brauna. Barokní je i zahrada a některé budovy v městečku, které dlouho pustlo v sousedství vojenského újezdu a nyní se probírá k novému životu.

Poslední díl západočeského seriálu bude věnován vesnickému baroknímu kostelu jako fenoménu, který vytváří to, čemu říkáme česká krajina. Výlet se uskuteční vlakem do nejužšího okolí města Plzně - do Kozolup a Města Touškova, jejichž kostely, pozdně barokní až rokokové, spolu kdysi soutěžily.