Pár kilometrů od New Yorku, v městečku West Orange ve státě New Jersey (pohodlně dosažitelném z Manhattanu městským autobusem), mohou zájemci o život a dílo Thomase Alvy Edisona navštívit prostory, v nichž tento americký vynálezce před více než sto lety pracoval mimo jiné na vývoji fonografu, fonoválečků a řadě dalších novinek. Prostory Národního památníku T. A. Edisona zahrnují kromě laboratoří a dílen také rozsáhlý archiv a knihovnu se studovnou.

V letech 1974-1976 tento archiv velice často navštěvoval kalifornský sběratel fonografů a gramofonů jménem Phillip B. Petersen. Jako člověk dokonale seznámený s dílem T. A. Edisona se brzy spřátelil s pracovníky Památníku, získal si jejich důvěru a časem i téměř neomezený přístup ke shromážděným archivním dokumentům. Krátce po jeho poslední návštěvě v roce 1976 se zjistilo, že řada dokumentů a předmětů ve sbírkách chybí - bohužel chyběly ale i důkazy, které by pracovníkům Památníku umožnily vznést na pana Petersena obvinění. Ten se koncem sedmdesátých let navíc krátce ocitl ve vězení za zpronevěru více než 60 000 dolarů u svého předchozího zaměstnavatele, kterým byla Stanfordská univerzita.
V roce 1984 začal pan Petersen, který již delší dobu čas od času prodával nebo měnil s jinými sběrateli různé předměty ze svých sbírek, systematicky rozprodávat svůj soubor písemných dokumentů a memorabilií. Během několika měsíců se ale mezi jím nabízenými dokumenty podařilo bezpečně identifikovat několik položek, které pocházely původně z majetku Památníku. Jeho vedení proto požádalo o povolení k prohlídce bytu pana Petersena, kde pracovníci FBI následně zabavili asi 3500 položek včetně Edisonových rukopisů, náčrtků, fotografií, tiskovin a předmětů (i velice vzácné Edisonovo elektrické pero).
O rok později byl Petersen, který tvrdil, že mezitím již veškeré ukradené materiály vrátil, obviněn z přechovávání zcizeného federálního majetku (obvinění z krádeže bylo mezitím promlčené). Soud mu vyměřil jen velice mírný trest: pár týdnů vězení a náhradu soudních výloh Památníku. Mimoto měl Petersen na základě soudního příkazu Památníku - jako náhradu za škody této instituci způsobené - odevzdat svůj vlastní fonografický archiv a další materiály, které ovšem byly v předmětném soudním příkaze specifikovány bohužel jen velice neurčitě.
Když konečně došlo v roce 1988 k fyzickému předání Petersenova archivu (tvořilo ho devět beden knih, časopisů, katalogů a dalších tiskovin týkajících se Edisonových firem a dalších gramofonových společností), identifikovali pracovníci Památníku během několika hodin mezi předanými archiváliemi více než 60 položek pocházejících prokazatelně z majetku Památníku. Petersen mimoto ve stejné době kontaktoval dalšího kalifornského antikváře a nabídl mu k prodeji řadu dokumentů, jejichž původ byl tomuto antikváři okamžitě podezřelý. Po předchozí dohodě s policií nabízené položky zakoupil, a když se následně prokázalo, že skutečně jsou mezi nimi odcizené materiály, které Petersen měl Památníku již dávno odevzdat, byl na něj opět vydán zatykač.
Při prohlídce Petersenova bytu bylo nalezeno dalších 184 položek z majetku Památníku. Byla mezi nimi i řada Edisonových podpisů, které Petersen vystříhal z různých dokumentů, pocházejících hlavně z let před rokem 1870. Zbývající části těchto dokumentů navíc Petersen zničil, aby se nedal prokázat jejich původ. Skutečnou výši škod, které tak vznikly zničením těchto cenných historických dokumentů, již asi nikdo nevyčíslí.

V roce 1989 nechalo americké ministerstvo vnitra v hlavních sběratelských časopisech na celém světě otisknout popis této kauzy s upozorněním, že celá záležitost může mít pro některé sběratele velice nepříjemné důsledky, neboť řada z nich po dlouhá léta s Petersenem obchodovala, a možná tedy od něj nakoupila i předměty, které tento svérázný "sběratel" nabyl krádežemi. Podle amerických zákonů zůstávají původně odcizené předměty - a to i v případě, že byly prokazatelně nakoupené v dobré víře - majetkem právoplatného majitele, jemuž byly odcizeny (tedy i v případě, kdy nešťastný kupec nemá ani tušení, že by mohlo jít o předměty někde odcizené).
Oznámení ministerstva vnitra o případu "Stát versus Phillip Burns Petersen" končilo následující výzvou:
"Dokumenty a předměty, které Petersen odcizil z Národního památníku T. A. Edisona, představují významnou součást Edisonova cenného odkazu a jejich trvalá ztráta by byla tragická. Tyto věci mají sloužit lidu Spojených států, k jeho potěše i poučení. Pokud máte skutečný zájem o Edisona a pokud máte zájem i na zachování našeho kulturního dědictví, pak - dozvíte-li se cokoliv o jakémkoliv Petersenem odcizeném předmětu či dokumentu - informujte bezodkladně pracovníky tohoto Památníku."

GABRIEL GÖSSEL