číslo 30/2001
vychází 16. července

Tipy ČRo

Básnická romance "Lalla Rookh" Ira Thomase Moora, přítele lorda Byrona, vypráví o hříšné duši, která podstupuje několik tvrdých zkoušek, aby byla znovu přijata do ráje. Ani donesení krve padlého hrdiny, ani získaný dech dívky umírající na mor nestačí k návratu duše do ráje. Až teprve zpráva o zločinci, kterého dojme pohled na modlitbu nevinného dítěte, tedy obraz pokání a pokory, jí otevře brány ráje. Příběh se dodnes uchovává v paměti především díky celovečernímu vokálnímu dílu Roberta Schumanna "Ráj a Peri". Právě jeho libreto vytvořené skladatelem ve spolupráci s Emilem Flechsigem vychází z této romance. Třídílná skladba (každá část představuje jeden skutek, který Peri přináší) není ryze duchovním dílem. Text plně odpovídá cítění romantiků se všemi příznačnými meditacemi i pózami. Těžko skladbu nazvat oratoriem anebo kantátou - jde o volný vokálně-orchestrální tvar, který se sice v některých rysech snaží navazovat na slavné předchůdce, ale nacházíme zde velké množství rysů specifických, jež je například od Bacha, ale i Mendelssohna odlišují. Ty činí ze Schumannova "Ráje a Peri" dílo zajímavé, ale i budící respekt až nedůvěru. Velmi zde záleží na provedení. A toho se nám tentokráte dostane nevšední měrou. Celému uměleckému týmu vévodí Barbara Bonney v roli Peri, spoluúčinkují další špičkoví pěvci, sbor Monteverdi a Orchestre Révolutionaire et Romantique, jemuž vévodí umělecký šéf sir John Eliot Gardiner. A ten je nejlepší zárukou, že Schumannova mnohokráte diskutovaná partitura zazáří v plné své kráse.

BOHUSLAV VÍTEK